Očkování proti slintavce a kulhavce existuje. Pět důvodů, proč se nevyužívá
Zatím se daří slintavku a kulhavku držet za českými hranicemi. Pokud ale do Česka dorazí, nezbude státu nic jiného než vybíjení celých chovů (jako v Maďarsku nebo na Slovensku). Vakcíny existují, jenže jejich preventivní využívání je v Evropské unii zakázané od roku 1992. V případě krize je možné je aplikovat, mají ale několik problémů.
🚩 Proč je to důležité: Kdyby se nemoc do Česka nakonec dostala, kvůli jejímu extrémně rychlému šíření bude muset ministerstvo zemědělství zvažovat všechny dostupné kroky.
✏️ Přehledně: Proč se neočkuje proti slintavce a kulhavce
➡️ Původce a proměnlivost viru: Slintavku a kulhavku způsobuje RNA virus, který se neustále vyvíjí a mění podle oblasti výskytu. Vědci popsali sedm typů tohoto viru, proti kterým si tělo tvoří specifické protilátky. V současnosti se aktivně šíří šest z nich.
Právě tato proměnlivost je velkou překážkou ve vývoji univerzální vakcíny – jedna vakcína totiž chrání pouze proti jednomu konkrétnímu typu. Navíc ani očkování proti správnému typu nezaručí úplnou ochranu: sice sníží množství viru, které nakažené zvíře vylučuje, ale nezabrání samotné infekci.
➡️ Přenos viru u očkovaných zvířat: I zvířata, která byla řádně očkovaná, mohou virus dál šířit. To je velký problém – infikovaná naočkovaná zvířata totiž obvykle vypadají naprosto zdravě, nákazu ale roznášejí mezi ostatní. Proto se nákaza odhalí pozdě, což ztěžuje zavedení rychlých a účinných opatření proti šíření.
➡️ Dopad na obchod se zvířaty a živočišnými produkty: Země, které používají vakcinaci, mají v mezinárodním obchodu těžší pozici. Přednost se dává státům, které mají status „bez výskytu SLAK a bez vakcinace“. Pokud by takový status Česká republika ztratila, nemohla by vyvážet živá zvířata, maso, mléko ani další živočišné produkty na mnoho důležitých trhů.
➡️ Komplikovaná diagnostika onemocnění: Současné vakcíny nejsou markerové. To znamená, že při běžném testování není možné zjistit, jestli má zvíře protilátky kvůli očkování, nebo kvůli prodělané infekci. Výrazně se tím komplikuje kontrola výskytu nemoci a v případě podezření také prodlužuje doba, než je možné rozhodnout o dalším postupu.
➡️ Pozdní nástup imunity po očkování: Ochrana po očkování nevzniká okamžitě. Imunitní systém potřebuje čas – zvíře si vytvoří dostatečnou obranu proti viru za 1 až 3 týdny po podání vakcíny. Během této doby zůstává zvíře náchylné k infekci a může virus dále šířit. V krizových situacích, kdy je třeba rychle zastavit nákazu, je toto zpoždění velkou slabinou.
