Paradox: Polovina Čechů by bránila vlast, za obranu ale víc platit nechtějí
Více než polovina Čechů by se zapojila do obrany země při vojenském napadení: 28 % aktivně se zbraní, dalších 53 % v podpůrné roli. I přes deklarovanou ochotu bránit vlast však klesá podpora vyšších výdajů na obranu, ukázal průzkum STEM.
🚩Proč je to důležité: Znát postoje občanů k obraně je v době rostoucích bezpečnostních hrozeb a závazku NATO navýšit obranné výdaje na pět procent HDP zásadní. Neochota platit za obranu více než dosud je také faktor, který pravděpodobně promluví do voleb.
🪖 Co ukázal průzkum: STEM provedl v červnu 2025 reprezentativní průzkum postojů Čechů k obraně vlasti. Výsledky ukázaly vysokou deklarovanou ochotu zapojit se do obrany země – celkem by to učinilo více než 50 % populace. „Zkusili jsme se zeptat sérií otázek. První zněla, zda by respondenti byli ochotní zapojit se se zbraní v ruce do aktivní obrany, pokud by byla Česká republika vojensky napadena. Na tuto otázku 28 % dotázaných odpovědělo kladně," vysvětluje analytik STEM Jiří Táborský.
Zbývajícím respondentům byla položena otázka, jestli by byli ochotní zapojit se v podpůrné roli, například v logistice, IT nebo zdravotnictví. Kladně reagovalo 53 % z nich. Mezi těmi, kteří by šli bránit Česko se zbraní v ruce, výrazně převažují muži nad ženami (42 % vs. 15 %) a mladí lidé nad staršími (36 % ve věku 18-29 let vs. 23 % u věku přes 60 let).
Paradoxně však klesá podpora vyšších výdajů na obranu. Třetina lidí se domnívá, že by Česko mělo zůstat u zhruba dvouprocentních výdajů na obranu, 22 % by bylo dokonce pro jejich snížení. Dalších 17 % Čechů se naopak vyslovilo pro navýšení výdajů na tři procenta a jenom osm procent by souhlasilo s navýšením na pět procent HDP.
🔎 Kontext: Česká republika se v rámci NATO zavázala navýšit obranné výdaje až na 5 procent HDP, což představuje výrazné zvýšení současných investic do obrany. Tento závazek vznikl na pozadí zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě a rostoucího tlaku ze strany USA na evropské spojence, aby se více podíleli na vlastní obraně.
Neochota zbrojit podle Táborského z velké části odráží zakořeněný postoj, že by bylo lépe být neutrální a do ničeho se nemíchat. Tomu odpovídají odpovědi na otázku o budoucím směřování země.
Že by Česko mělo směřovat na Západ, se domnívá 44 % respondentů. Více než polovina lidí uvádí, že by země měla zůstat někde mezi, pouze zlomek oslovených se vyjádřil pro směřování na Východ.
👀 Co dál sledovat: Otázka navýšení výdajů na zbrojení se může stát jedním z klíčových témat nacházejících parlamentních voleb. Opoziční strany už nyní zpochybňují nutnost závazku, který akceptovala Fialova vláda.
