Českých vězeňkyň přibývá. Tvoří skoro devět procent osazenstva věznic, nejvíc v EU
Na každých dvanáct vězňů připadá v tuzemských žalářích jedna vězeňkyně a v tomto podílu nemá Česko podle nejnovějších údajů Eurostatu v Evropské unii konkurenci. Jako třetí nejhorší ale vychází i v celkovém počtu uvězněných lidí.
🚩 Proč je to důležité: Vysoký počet vězňů je jednak nákladný a zároveň nevede k nápravě, míra recidivy se u nás dlouhodobě pohybuje na 70 procentech. Změnu by mohla přinést novela trestního zákoníku, její osud je ale nejistý.
➡️ Co se stalo: Velké celoevropské srovnání, které vydal Eurostat minulé pondělí, vyznívá jednoznačně. V roce 2023 v Česku připadalo 181 vězňů na 100 tisíc obyvatel a 8,8 procenta z nich tvořily ženy. To je v unijním srovnání vůbec nejvyšší podíl. Za námi skončilo Maďarsko s 8,2 procenta, následované Slovenskem a Lotyšskem, které měly shodně 7,7 procenta. Nejnižší míru zaznamenala Francie (3,3 %), následovalo Bulharsko (4,1 %) a Itálie (4,2 %).
Je to další ukazatel, který naznačuje, že se české zákony vzdalují evropským trendům. Vysoký totiž není jen počet žen ve věznicích (za posledních dvacet let se jejich počet zdvojnásobil), ale i vězněných lidí celkem. V roce 2023 jich bylo podle údajů Českého statistického úřadu 19 569, což je podle Eurostatu třetí nejhorší výsledek v rámci Unie.
Hůř na tom bylo už jen Maďarsko se 187 vězni na 100 tisíc obyvatel a Polsko s 203 vězni.
S plnými věznicemi by v budoucnu měla pomoci novela trestního zákoníku, která má umožnit častější ukládání peněžitých trestů místo vězení a omezit zbytečnou kumulaci trestů.
Její osud je však nejistý. V Poslanecké sněmovně sice již čeká na třetí čtení, čas se ale krátí. Do léta jsou totiž naplánovaná už jen dvě řádná jednání. Pokud poslanci novelu schválit nestihnou, bude se jí zabývat nová politická reprezentace, která vzejde z podzimních voleb.
📢 Co kdo říká:
Stanislav Křeček, ombudsman: „Další nadužívání kapacit věznic s sebou nese příliš mnoho rizik. Mnohdy zde nedojde ani k nápravě a převýchově vězně, což by mělo být primárním cílem odnětí svobody. Naopak, efekt pobytu je často opačný.“
Gabriela Kabátová, ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství, pro Lidovky.cz: „Lidé se v malém prostoru rychle dostávají do napětí, nejistoty, podrážděnosti, naštvání. Zejména ženy potřebují svůj prostor, aby se mohly alespoň trochu realizovat, mít své soukromí a bezpečí i během výkonu trestu odnětí svobody.“
🔎 Kontext: Na vysoký počet vězňů upozorňovala v roce 2023 i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ta odhadovala, že by kvalitní reforma mohla státní pokladně ušetřit až tři miliardy korun ročně.
Ženy se do věznic nejčastěji dostávají za krádeže, trestné činy související s drogami, podvody či zanedbání povinné výživy. Za vraždu bylo podle údajů Vězeňské služby ČR před třemi lety odsouzeno 118 žen.
Lidskoprávní organizace upozorňují, že jsou české věznice dlouhodobě přeplněné, což omezuje jak práva vězňů, tak i jejich šanci na návrat do normálního života.
