Havlíček pro Publico: Ať zbrojaři místo do Ferrari a fotbalu investují do vědy

Jak se vám zatím vládne s koaličními partnery Motoristy a SPD?

Myslím, že je to dobré, a že je to nad očekávání toho, co možná někteří předpokládali. Navzdory tomu, že se nemusíme na všem shodnout napoprvé, vždycky dojdeme k rozumnému závěru. Uvědomujeme si, že musíme jet podle programového prohlášení, a na to se soustředíme: plnit náš program.

A nezatěžují vládu přestřelky mezi Motoristy a Hradem o Filipa Turka?

Nijak zásadně. Samozřejmě je to věc, která kdyby byla vyřešena, tak je to lepší, ale nebrzdí to vládu. Ideální stav by byl, abychom měli plný tým. Ale ani minulá vláda to neměla. Pan Hladík byl několik měsíců náměstkem, a také ho prezident Zeman nejmenoval. 

Bude pan Turek chodit jako zmocněnec na vládu?

Záleží na něm a na panu premiérovi, jestli bude chodit jenom na některá setkání, kde budou body životního prostředí, nebo na všechny. To ještě uvidíme.

Když jsme se spolu bavili loni v květnu, říkal jste mi, že jsou určité nepřekročitelné linie, jako je referendum o vystoupení z EU a z NATO. To SPD opustilo. Ale jak se díváte na to, když ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) podpoří muniční iniciativu nebo nákup F-35, a pak s ním místopředseda SPD Radim Fiala točí videa, kde musí svá slova krotit?

My nezasahujeme jednotlivým stranám do toho, jak mají dělat politiku, nám jde o vládu.

Ale tohle je vláda, jde o ministra obrany.

Nezasahujeme do toho, co dělají v jednotlivých stranách. To je na nich, každý má svoje voliče a rozumíme tomu, že se každá ze stran bude vůči své skupině voličů chovat jinak. 

Pro nás je důležité, že vláda musí jednat jako celek ve smyslu programového prohlášení. To se bezezbytku plní a samozřejmě zejména ze začátku dochází k vyjasňování toho, kdo a k čemu se bude vyjadřovat. A teď jsme v situaci, kdy říkáme: o něco méně politiky, o něco více odborné práce.

A kdo jiný by se k těmto věcem měl vyjadřovat než ministr obrany?

Třeba premiér.

K nákupu F-35 a muniční iniciativě?

Ano, my jsme se dohodli, že muniční iniciativa a nákup F-35 jsou natolik zásadní a sledované věci, že to musí být komunikováno na úrovni člověka, který s tím má zkušenosti, a který na to chce osobně dohlížet. Takže jako každý premiér si vezme nějakou agendu. Muniční iniciativa i F-35 jsou silná politická témata, navíc mezinárodního charakteru, kdy je to o komunikaci s USA atd.

Ale asi není ve hře, že by se nákup letounů stornoval?

Byl to nákup, který byl z našeho pohledu unáhlený, protože zde byla velmi dobrá nabídka gripenů. To je ale minulost. Mnohokrát jsme říkali, že se to dalo udělat jinak, aniž bychom porušovali spojenecké závazky. Ale na druhou stranu vnímáme, že je tady mezinárodní závazek, je tam zálohováno hodně peněz, nicméně ještě o tom bude diskuse.

U mezinárodní situace se zdržím. Jak se vám poslouchal výrok pana Turka, že jedním z argumentů, proč Rusko napadlo Ukrajinu, je rozšiřování NATO? Protože Rusko říká, že by se hranice NATO měly vrátit před rok 1997. To znamená před vstup České republiky do aliance.

Filip Turek zopakoval to, co říká řada západních spojenců, mimo jiné Donald Trump. Z českých politiků má podobný názor bývalý prezident Václav Klaus. Nelynčujme lidi za to, že řeknou názor, který je mimo jiné sdílen i někým jiným, než je Rusko. Vy jste si určitě poslechl velmi dobře, co všechno tam řekl. 

Mluvil o lidské tragédii a umírání lidí.

Přesně tak. Myslím si, že je třeba ocenit, že vyrazili na Ukrajinu, byla to první návštěva. Filip Turek se nikdy netajil tím, že Václav Klaus je člověk, kterého respektuje, tak nemluvil jinak. Ale to neznamená, že mluví prorusky. Protože nemůžu přece argumentovat tím, že někdo mu v Rusku zatleská, tím pádem je proruský. V Rusku tleskají někdy i vyjádření Donalda Trumpa.

On tím naznačoval jinou věc, a to, že se nevyužily všechny možnosti, jakým způsobem předejít konfliktu. A to nepochybně i v alianci. Nemělo se to nechat dojít až do téhle fáze. Zcela jednoznačně je to o tom, že Putin je agresor a udělal věc, která je naprosto bezprecedentní. I když Ukrajina není nepopsaný list papíru, nikdy to nemůžu řešit způsobem, jakým to udělal Putin. 

Říkal jste, že co se týče situace ohledně Grónska, je česká pozice to neeskalovat…

Nejenom česká. Mám tady zprávu z Evropské unie, která jednala v určitém režimu, ale většina zemí se kloní k tomu, situaci neeskalovat. Což si myslím, že je správné.

Ovšem tady je spor mezi dvěma spojenci USA a Dánskem. Je podle vás naprosto v pořádku, že to Česká republika vysedí?

Rozhoduje nakonec výsledek. A ten je o tom, že bychom všichni měli udělat všechno pro to, aby se situace zklidnila. Jsem toho názoru, že diplomatické řešení je v dané chvíli lepší.

Jaká je tedy pozice České republiky?

Dialog. Musí se jednat na úrovni Evropské unie a dotčených zemí. Podívejte se na Německo, které je dotčenou zemí, a všimněte si rezervovanosti a jak k tomu přistupují. I když byste mohl říct, že by to chtělo čertíka z krabičky, který bouchne do stolu a udělá okamžitě protiopatření. Ale je otázka, s jakým by to bylo výsledkem. 

Proto je dobré, aby se to promyslelo a nejednalo se okamžitě pod vlivem emocí. Musíme si uvědomit, že euroatlantické partnerství bylo, je a bude. Nehledě na to, kdo bude v americké či evropské administrativě. Povinností všech hráčů je udržet to partnerství, a to znamená i určitou dávku diplomacie. 

Takže když si to nechceme rozházet se Spojenými státy, tak uznáme, že jsou silnější, a ať si dělají, co chtějí? 

Ne, to hrozně zjednodušujete.

Národní bezpečnostní poradce Hynek Kmoníček v rozhovoru pro Publico říkal, že Američané mají pravdu v tom, že potřebují posílit svoji bezpečnost. A Dánové ji mají v tom, že to nemusí znamenat anexi Grónska. Tedy mají si Američané z pozice silnějšího vzít Grónsko?

Nechť se jedná. Američané mají nějaký bezpečnostní zájem, Dánové na to mají jiný názor, Gróňané na to mají také nějaký názor.

Ti nechtějí. 

Vyčkejme, nehrňme se do okamžitých závěrů, protože poté se zbytečně přilévá olej do ohně. Ve finále hrajeme o zásadní věc, a to je bezpečnost nejenom v Evropě, ale i ve světě. Všichni dobře víme, že bezpečnost ve světě neuhrajeme bez USA. 

Z čeho má Rusko největší obavy? Myslíte, že ze země A nebo B v Evropě? Je to z asi 6000 jaderných hlavic, které mají Američané. Proto je nesmírně důležité, aby se NATO nijak nefragmentovalo, a abychom ukázali světu spojenectví mezi Evropou a Spojenými státy.

A nezpůsobuje tu fragmentaci postoj Donalda Trumpa?

To teď není podstatné. Někdy to způsobuje postoj jedné evropské země, někdy druhé, někdy Spojených států. Ale povinností všech politiků, proto nabádáme k diplomatickému řešení, je předcházet eskalování situace a jednat, jednat, jednat.

České zbrojní firmy mají nyní velké zisky. Máte nějaké plány, jak tento obor dál podporovat, nebo naopak, jak mimořádné zisky více zdanit a dostat více peněz do rozpočtu?

Žádné daně nechystáme. Roste nám tady další oblast, která je velmi silná a bude mít neuvěřitelnou ziskovost. Chceme do toho více zapojit malé a střední firmy, startupy. Nechceme, aby byl obor jen o jednotkách velkých hráčů, kteří dělají gigantické zisky, ale bude se to rozkládat do stovek a možná tisíců menších a středních firem. 

Chceme motivovat velké hráče, aby dávali peníze do výzkumu. Místo toho, aby si kupovali autosalony a fotbalové kluby. Dávejme to do vědy a vytvořme takové prostředí, jak to udělat. Nejásám z toho, když si tenhle velký hráč pořídí autosalon Ferrari (majitel zbrojovky CSG Michal Strnad si loni koupil dovozce značek Ferrari a Maserati – pozn. red.).

Dá se říct, že může jít o alternativu například pro dodavatele automobilového průmyslu, že mohou část produkce mířit ke zbrojařům?

Určitě ano. Neříkám, že se z automobilového dodavatele okamžitě stane dodavatel do zbrojařského průmyslu. Ale faktem je, že je to velká příležitost.

Jak přesně chcete zbrojní průmysl podpořit?

Třeba přes to, že ve veřejných zakázkách budou takové podmínky, aby tam byly i menší a střední firmy i startupy. V podmínkách může být, že dodavatel má posilovat tuzemské výrobní kapacity, a přes to se do řetězce dostanou desítky, stovky menších dodavatelů. Nejde jen o strojírenské firmy, je tam hodně IT, oblasti kyberbezpečnosti nebo třeba firmy kolem dronů.

Chtěl jste si pod sebe na resort stáhnout oblast vesmíru. Už to nějak probíhá?

Ano, v pondělí jsme ten proces zahájili.

Jak dlouho by to mohlo trvat?

To je otázka několika týdnů. Přebíráme i kompetence ministerstva životního prostředí v oblasti dekarbonizace, protože to jde samozřejmě za energetikou. Další věc je automobilový průmysl, který si nepochopitelně kvůli PR přivlastnil ministr Kupka.

Plánujete, že se resort přejmenuje na ministerstvo hospodářství?

Já bych byl rád, ale to by se musel otevřít kompetenční zákon, což je vždycky Pandořina skříňka. Takže uvidíme.

Nemusíte ji otevírat už kvůli plánu na zrušení ministerstva pro místní rozvoj?

To na pořadu dne není, MMR má teď svoje domácí úkoly: stavební zákon, územní rozhodování, digitalizace. MMR dneska funguje z mého pohledu výrazně lépe než v minulosti.

U dostavby Temelína se začalo více mluvit o možnosti, že by to stavěli Američané a společnost Westinghouse. Mění se něco na smlouvě s korejskou KHNP, která staví nové Dukovany a má na Temelín opci?

My teď připravujeme podklady, jestli nové reaktory v Temelíně budovat. Osobně se domnívám, že vyjde, že je to třeba. A odhaduji, že v příštím roce by o tom měla vláda definitivně rozhodnout. Pak nejspíše pověříme ČEZ, aby se obrátil na KHNP, která má opci. 

To ale neznamená, že nemůže přijít žádný jiný dodavatel. V tomto případě se jedná o Francouze, případně Američany a ti mohou představit nějakou svoji nabídku. My jim v tom samozřejmě bránit nemůžeme. KHNP ale má náskok, protože bude budovat bloky v Dukovanech.

Ministerstvo zahraničí teď říká, že by se měly znovu normalizovat vztahy s Čínou. Je možné, že by se mohli přihlásit i Číňané?

Není to ve hře.

Jsou od Korejců nějaké náznaky, že by o Temelín už neměli zájem?

V tuto chvíli deklarují, že jejich zájem je enormní.

Stále platí, že chcete nové povolenky ETS2 odmítnout? Nevezmete je nakonec na milost?

Nemůžeme je vzít na milost. ETS2 i ETS1 jsou nástroje, které jsou neakceptovatelné. U ETS1 už je mléko vylité a teď se napříč celou Evropou zoufale hledá způsob, jak se z toho vyvlíknout. Evropa už nemůže udělat znovu stejnou chybu. ETS1 likviduje evropský průmysl. Bohužel pak se ty výrobky dělají někde v Číně s ještě vyšší emisní stopou. To je úplně na hlavu. Neudělejme u ETS2 stejnou chybu.

Tím ještě navíc zničíte domácnosti, zejména v těch slabších regionech Evropy. Proti tomu se musíme vymezit. Takže už 12. února to pan Babiš otevře.

Ale například u benzínu je spotřební daň dvacet let stejná. U cigaret a alkoholu se zvýšila násobně. Není přece jen prostor ji zvýšit?

Cigarety a alkohol nejsou základem konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zatímco automobilový průmysl je jeho zásadním pilířem a ještě určitě dlouho bude. Měli jsme tady skvělá auta na spalovací motory s nízkými emisemi. A touto cestou by bylo fér jít. 

Ale s ohníčky v očích a pionýrským šátkem kolem krku jsme se vrhli na ukončení v roce 2035. Všichni tomu tleskali v čele s vládou Petra Fialy, která pro to zvedla ruku. Abychom tři roky poté dospěli k závěru, že to je opět blbost a že se to bude muset posouvat. To už dneska tvrdí i Německo.