PŘEHLEDNĚ: Babišova vláda nastupuje. Kdo jsou noví ministři

🔎 Kdo zasedne ve vládě:
 

➡️ ANO

Premiér: Andrej Babiš
Andrej Babiš dovedl hnutí ANO k vítězství v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny a po čtyřech letech se vrací na premiérskou židli, což se zatím v Česku nikomu nepodařilo. Jeho jmenování dlouho komplikoval střet zájmů, pak ale Babiš představil plán řešení a prezident ho záhy jmenoval.

Ministryně financí: Alena Schillerová
Místopředsedkyně ANO se znovu ujme resortu financí, který už vedla mezi lety 2017 a 2021. V předchozím volebním období byla předsedkyní poslaneckého klubu ANO, post po ní převzala Taťána Malá. Mezi lety 2016 a 2017 působila Schillerová jako náměstkyně ministra financí, na starosti měla mimo jiné zavedení EET. V roce 2020 ho sama zastavila, nyní ho chce v upravené podobě spustit znovu.

Ministr zdravotnictví: Adam Vojtěch
Adam Vojtěch se na ministerstvo zdravotnictví vrací už potřetí. Poprvé resort řídit od prosince 2017 do září 2020, během první vlny epidemie covidu v Česku. Podruhé pak od května do prosince 2021. Následně se stal velvyslancem ve Finsku, do domácí politiky se vrátil letos se sněmovními volbami. Byl lídrem ANO v Jihočeském kraji. (Rozhovor Publica s Adamem Vojtěchem si můžete přečíst zde)

Ministerstvo vnitra: Lubomír Metnar
Také Lubomír Metnar už za sebou má ministerskou zkušenost. V poslední vládě Andreje Babiše mezi lety 2018 a 2021 řídil resort obrany, teď se má přesunout na vnitro. To už krátce řídil od prosince 2017 do června 2018 v první Babišově menšinové vládě, která ale ve Sněmovně nezískala důvěru. (Rozhovor Publica s Lubomírem Metnarem si můžete přečíst zde)

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Karel Havlíček
Patří mezi klíčové postavy hnutí ANO a platí za jednoho z nejbližších spolupracovníků Andreje Babiše. V jeho poslední vládě zastával od roku 2019 funkci ministra průmyslu a obchodu, ke které následně v roce 2020 přibral také post ministra dopravy po pádu Vladimíra Kremlíka. Do povědomí se tak Havlíček zapsal jako „dvojministr“ nebo „multiministr“. Oba resorty vedl až do voleb v roce 2021. Havlíček je 1. místopředsedou ANO a v uplynulém období vystupoval jako stínový premiér. (Rozhovor Publica s Karlem Havlíčkem si můžete přečíst zde)

Ministerstvo pro místní rozvoj: Zuzana Mrázová
Nová ministryně pro místní rozvoj patří mezi méně známé tváře hnutí ANO. V Poslanecké sněmovně zasedá poprvé, má za sebou ale zkušenost z komunální politiky – od roku 2018 byla starostkou Bíliny na Teplicku. Vystudovaná geografka a kartografka působila také jako konzultantka v Organizaci pro výživu a zemědělství OSN v Římě a několik let pracovala v neziskovém sektoru. Ještě do minulého týdne se jmenovala Zuzana Schwarz Bařtipánová, o víkendu se ale vdala a změnila příjmení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Aleš Juchelka
Juchelka zasedl v Poslanecké sněmovně poprvé v roce 2017, tehdy ještě jako nestraník za ANO. Mandát následně obhájil v roce 2021 i letos. V politice se pohybuje od roku 2010, kdy byl ještě jako člen TOP 09 zvolen zastupitelem Ostravy. Společně s muzikantem a hercem Richardem Krajčem v 90. letech moderoval hudební pořad Medúza v České televizi. (Rozhovor Publica s Alešem Juchelkou si můžete přečíst zde)

Ministerstvo školství: Robert Plaga
Resort školství je Robertu Plagovi dobře známý, vedl ho ve vládě Andreje Babiše mezi lety 2017 a 2021. Po svém ministerském angažmá se stal v roce 2022 předsedou rady Národního akreditačního úřadu. Tuto funkci vykonával až do letošního června. (Rozhovor Publica s Robertem Plagou si můžete přečíst zde)

Ministerstvo spravedlnosti: Jeroným Tejc
Jeroným Tejc je známý jako dlouholetý politik ČSSD, dnešní SOCDEM. Za tuto stranu byl poprvé zvolen poslancem už v roce 2006. V roce 2013 se zúčastnil tzv. lánské schůzky, kde společně se stranickými kolegy a Milošem Zemanem plánoval sesazení tehdejšího šéfa strany Bohuslava Sobotky. To se nezdařilo a Tejc následně musel odstoupit z vedení ČSSD. V roce 2017 ze strany odešel. Krátce poté se stal náměstkem ministra spravedlnosti za ANO Roberta Pelikána.
 

➡️ SPD

Ministerstvo zemědělství: Martin Šebestyán
Nominant SPD na post ministra zemědělství Martin Šebestyán nepochází z politického, ale odborného prostředí. Mezi lety 2013 a 2022 vedl Státní zemědělský intervenční fond, kde čelil kritice kvůli postupu fondu při auditu ke střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Skončil po dohodě s tehdejším ministrem zemědělství. Předsedá Iniciativě zemědělských a potravinářských podniků, která zastupuje zejména velké koncerny.

Ministerstvo dopravy: Ivan Bednárik
Dopravu bude řídit Ivan Bednárik, který letos několik měsíců vedl Železnice Slovenské republiky. V letech 2014 až 2020 stál v čele představenstva ČD Cargo. Následně mezi lety 2020 až 2022 vedl České dráhy z pozice generálního ředitele a předsedy představenstva. Rezignoval krátce po nástupu vlády Petra Fialy, důvody neuvedl. Má slovenské občanství, chce ale požádat o české.

Ministerstvo obrany: Jaromír Zůna
Zůna patří mezi zkušené vojáky. Svou vojenskou službu začal v roce 1984, postupně se vypracoval až na pozici prvního zástupce náčelníka Generálního štábu. Tuto funkci vykonával v letech 2019 až 2022. Neúspěšně kandidoval na náčelníka Generálního štábu, kterým se nakonec stal Karel Řehka. Zůna následně ve funkci skončil a působil jako přidělenec obrany na ambasádě v Pekingu.
 

➡️ Motoristé sobě

Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo životního prostředí: Petr Macinka
Původně se o Petru Macinkovi uvažovalo jako o kandidátovi na ministra životního prostředí. Poté ale došlo k překvapivé výměně a Macinka měl jít na ministerstvo zahraničí, zatímco Filip Turek na životní prostředí. Když ale Andrej Babiš nesl prezidentovi Petru Pavlovi definitivní seznam, Turek na něm nebyl. Macinka tak bude šéfem diplomacie a dočasně povede i druhý zmíněný resort. Jak dlouho, zatím není jasné. Motoristé tvrdí, že se nominace Turka nevzdávají. Prezident ale jeho jmenování kvůli sérii kauz prakticky vyloučil.

Macinka je předsedou Motoristů od roku 2022, letos se stal poslancem. Spojený je ale především s Václavem Klausem, v jeho institutu působil od roku 2017 jako mluvčí. Jeho kandidaturu na ministra životního prostředí provází odpor odborníku i části veřejnosti. Opakovaně proti němu demonstrovaly tisíce lidí. Vadí jim popírání vědeckých faktů ohledně změn klimatu nebo snahy o omezování ochrany přírody, například záměr zrušit novou CHKO Soutok.

Ministerstvo kultury: Oto Klempíř
Oto Klempíř je známý především jako muzikant a frontman kapely J.A.R. Kapelu musel po oznámení své kandidatury za Motoristy pod tlakem spoluhráčů opustit. Do politiky se nicméně už dříve zapojil jako politický marketér. V roce 2017 pomáhal Pirátům, v letech 2018 a 2019 zase ODS. Za komunismu spolupracoval s StB pod krycím jménem Ota. Tvrdí, že ke spolupráci byl přinucen výhrůžkami a sám ji ukončil kvůli psychickým problémům.

Ministerstvo sportu, prevence a zdraví: Boris Šťastný
V rámci povolebních vyjednávání vznikl úplně nový resort, který povede Boris Šťastný. Ten patří mezi zkušené politické hráče, ve Sněmovně už zasedal v letech 2006 až 2013 ještě jako člen ODS a vedl výbor pro zdravotnictví. V roce 2013 ale ODS opustil. Založil síť Alzheimer Home, která se zaměřuje na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demence. Letos se vrátil do Sněmovny a stal se šéfem poslaneckého klubu Motoristů. Po volbách se vzdal vedení své firmy Medical Investments a dosadil do něj svou manželku Barboru Šťastnou, která je zároveň mluvčí Motoristů, a své syny z prvního manželství.