Malá pro Publico: Ano, obstruovali jsme hodně. Česko na Východ nezatáhneme

Obrázek
Taťána Malá
Taťána Malá
Politika

🎤 ROZHOVOR TÝDNE: Poslankyně a trojka na kandidátce ANO v Jihomoravském kraji Taťána Malá věří, že tentokrát v Brně i v celém regionu koalici Spolu porazí. Do vlády se sice nechystá, má ale jasno v tom, čemu by se chtěla příští čtyři roky věnovat.

🚩 Proč je to důležité: Vlivná politička ANO je ve Sněmovně už dvě období a mandát zřejmě obhájí i letos. Řešit by chtěla třeba závislost dětí na technologiích nebo to, aby se oběti nebály ohlašovat trestné činy.

➡️ Co zaznělo: (kliknutím na odkaz se dostanete přímo k odpovědi)

O spolupráci „napříč spektrem“ i obstrukcích: Taťána Malá vedla podvýbor pro domácí a sexuální násilí, kde se dařila spolupráce vládních i opozičních stran. Proč to tak nefungovalo v celé Sněmovně?

O vyhrocené kampani: Zatáhne hnutí ANO Česko na Východ, jak tvrdí koalice Spolu? A je hlasitější program „antibabiš“, nebo „antifiala“?

O dalších plánech: Malá se chce dále věnovat problematice domácího a sexuálního násilí a postavení obětí, ale také digitálním závislostem či násilí v kyberprostoru. Prosazovat chce také školení policistů a soudců.

Jste viditelná poslankyně, proč jste na kandidátce až třetí?

Na prvním místě máme ženu, na druhém muže a na třetím zase ženu. Je logické, že lídryní je Alena Schillerová. Já jsem se svým místem naprosto v pohodě a podporuji kolegu Vaška Trojana, který je dvojka. Kandidátka je sestavená dobře, máme tam dost žen.

Na kandidátkách ANO tvoří ženy necelých 30 procent. Měli jste ohledně zastoupení žen v hnutí nějakou debatu?

Nejste první, kdo se mě na to ptá, ale vlastně to vyplynulo přirozeně. Protože ženy v hnutí máme a máme je aktivní a šikovné. Neskládali jsme kandidátky podle toho, aby tam ženy byly. U nás se nedělá rozdíl mezi tím, jestli je to muž, nebo žena. Ale je fajn, že to máme namixované.

V zastoupení žen jste v porovnání s ostatními stranami kolem průměru.

Máme nejvíc žen lídryň, v polovině krajů vedou kandidátky ženy a v druhé polovině muži. Myslím, že ženy do politiky patří, měly by tam být a měly by do ní přinášet trochu jiný směr, takový méně machistický, méně egoistický a více racionální.

Když zmiňujete potřebu žen v politice. V končícím volebním období jste spolu s kolegyněmi napříč stranami ukázaly, že spolupráce je možná. Budete se na to snažit navázat i v novém složení Sněmovny?

Určitě. Komunikace a snaha se domluvit a prosadit věci napříč politickým spektrem je důležitá. Přestože máme řadu rozdílných názorů, tak máme hledat to, na čem jsme schopni se shodnout a to se snažit prosadit. Je logické, že se neshodneme na všem. Ale tam, kde průniky jsou a kde jsme schopni se domluvit, tak to od nás i voliči očekávají. 

Takových věcí je celá řada. Třeba právě téma domácího a sexuálního násilí anebo různé věci, které se týkají dětí a samoživitelů a samoživitelek. To by mělo jít napříč politickým spektrem a v tom bych určitě moc ráda pokračovala.

A umíte si to představit i v případě SPD a Stačilo? Protože tento scénář vypadá pravděpodobně.

Pokud se bavíme o tématech, jako je domácí a sexuální násilí a nadstranické věci, tak určitě ano. Nevidím důvod, proč se nebavit i s ostatními. V této oblasti se snažím nehledět na to, kdo má na sobě jaké tričko, ale jde především o tu konkrétní věc. A uvidíme, jak se k tomu budou stavět. Třeba SPD se ze začátku minulého období moc nezapojovala do našich aktivit, ale přidali se třeba k dětskému certifikátu. 

Některá témata se dařilo projednat napříč stranami, zároveň se ale hodně řešilo, že opozice často obstruovala. Jak tohle vnímáte? 

Systém je nějak nastavený a i Ústavní soud konstatoval, že je to naprosto legitimní nástroj. Vždy to funguje jako akce a reakce. Je potřeba, aby vůle byla vždy z obou stran. Není dobré věci tlačit až příliš na sílu, měly by se hledat dohody a kompromisy. 

Snažím se na to dívat objektivně a myslím si, že mnohdy ze strany vládní koalice snaha být konstruktivní a snažit se dohodnout úplně nebyla, protože si byli vědomi té své stoosmičkové a pak stočtyřkové převahy. A prostě se rozhodli, že to budou válcovat. Začalo to už na začátku volebního období, když se ustavovala Sněmovna. Já bych byla pro to, aby ten průběh byl klidnější, na druhou stranu není možné si nechat všechno líbit.

Takže podle vás ta výtka není relevantní?

Že jsme obstruovali? Ano, obstruovali jsme hodně. Ale naprosto přiměřeně tomu, jakým způsobem s námi nechtěla komunikovat vládnoucí koalice.

A pomohla by té situaci třeba změna jednacího řádu Sněmovny?

Určitě si umím představit změny v jednacím řádu. Budeme se o tom bavit a budeme je navrhovat. A doufám, že v tom najdeme rozumnou cestu, protože je to namístě. A bylo by za mě fajn, pokud k tomu dojde hned na začátku volebního období.

Pojďme k aktuální situaci. Závěr kampaně je poměrně vyhrocený, jak tu atmosféru vnímáte vy? Váš předseda Andrej Babiš dostal holí.

Kampaň je náročná, vyhrocená, čeká nás poslední týden a věřím, že se snad už nedočkáme žádných osobních ataků. Na druhou stranu se to asi dalo očekávat. Co mi na tom ale vadí, je číst, že buď zvolíte nás, nebo tu budou vládnout ruští kolaboranti. To mi přijde nevkusné bez ohledu na to, za jakou stranu kandiduji. 

Snaha vyprávět, že hnutí ANO posune Českou republiku na Východ, i přestože jsme ukázali, a vládli jsme osm let, že jsme to nikdy neudělali. Byli jsme to my, kdo vyhostil ruské diplomaty, kdo vydal Nikulina (ruský hacker odsouzený v USA a zadržený v Česku, pozn. red.) do Ameriky. 

Proto neexistuje žádný relevantní argument, že bychom chtěli táhnout Česko na Východ a směrem k Rusku, ale je to jediná rétorika, kterou Spolu a Petr Fiala má. Za mě jsou vyprázdnění a mají fakt jenom antibabiše a snahu mluvit o tom, že přivedeme Česko na Východ, což rozhodně není pravda.

Je třeba říct, že i na druhé straně zaznívá silná rétorika „antifiala“. Takže je to polarizované napříč.

Určitě zaznívá antifiala, ale zaznívá to, co reálně udělali, že se Čechům výrazně zdražily energie, zarazili valorizaci důchodů, těch věcí je celá řada. Život lidem nezjednodušili ani trošku, v mnoha ohledech ho ještě zhoršili a jen přesvědčují lidi o tom, že se mají dobře. 

Existují průzkumy spotřebitelského chování, které říkají, že lidé od roku 2022 nakupují nejvíce v akcích, aby ušetřili, že neberou na nákupy svoje děti, aby nenakupovali věci, které nutně nepotřebují, což je jeden z hlavních znaků toho, že se snaží ušetřit. To tahle vláda nechce slyšet, přehlíží to a my na to reagujeme. A jsou to věci, které nám lidé říkají dnes a denně v kontaktní kampani.

Na jaký výsledek cílíte v Jihomoravském kraji?

Samozřejmě bychom chtěli vyhrát, a to nejen v Jihomoravském kraji, ale napříč celou Českou republikou a věřím, že se nám to povede. Máme silnou lídryni i celou kandidátku a jsem přesvědčena o tom, že porazíme koalici Spolu, kde jsou na kandidátce Petr Fiala, Petr Hladík a Vlastimil Válek. Za mě jsou to lidé, kteří za čtyři roky totálně pohořeli a nepřinesli České republice to, co od nich voliči a občané čekali. Jsem přesvědčená, že jim to ve volbách spočítají.

Minule ale Spolu v kraji i v Brně, ANO uspělo spíše v okolních městech. Změnili jste tedy strategii?

Strategii máme pořád stejnou, mluvit co nejvíce s lidmi a co nejvíce se s nimi potkávat. Trávím spoustu času na Hodonínsku i v dalších regionech a v Brně. Je to moje už ani nevím kolikátá kampaň, ať to byly volby do Sněmovny, krajské nebo komunální. Ale ta situace je tentokrát mezi lidmi radikálně jiná. Jsou opravdu naštvaní na tuto vládu, a to bez ohledu na věk, společenské postavení nebo zaměstnání. A je to i velká řada mladých lidí, to se podle mě hodně proměnilo v porovnání s předchozími lety.

Na co se vás mladí lidé nejčastěji ptají?

Oslovují nás s velmi rozumnými a logickými otázkami. Jsem mile překvapená, že řeší budoucnost. Strašně moc je zajímá bydlení, rozpočet i celospolečenská témata, třeba problematika, které se věnuji, a to je to domácí a sexuální násilí.

Co mladé ohledně rozpočtu zajímá? Je to kvalita života nebo mají obavy, aby se Česko příliš nezadlužovalo?

Obojí. Spousta z nich mluví o tom, jak je pro ně těžké vyjít, když studují, že rodiče mají problém je uživit. Jsme země s největším podílem pracujících studentů. A to se odráží i v diskusích. Ptají se i na to, jakým způsobem chceme platit věci, které slibujeme. A my odpovídáme, že budeme důsledně vybírat daně, že znovu zavedeme EET. Ptají se také na to, jak chceme řešit problematiku dostupného bydlení.

A co jim na to odpovídáte?

Tak třeba že zjednodušíme stavební řízení, to je obrovský problém. Samozřejmě, nepovedená digitalizace stavebního to poměrně dost zkomplikovala. Chtěli bychom umožnit bezúročné hypotéky na první bydlení mladým lidem, to je také věc, na kterou se hodně ptají.

Specialitou letošních voleb je, že strany dlouho vyčkávaly se zveřejněním programů, i ANO s ním přišlo začátkem září. Proč jste tak otáleli?

Protože zcela na rovinu jsme nechtěli, aby nám ten program vykradli. Protože když jsme nějaké drobné body někde řekli, tak se potom objevily v programu koalice Spolu. Takže jsme s ním skutečně vyčkávali. 

A je za vás měsíc dostatečný čas pro voliče, aby se v programech stihli zorientovat?

Myslím, že jednoznačně. Mezi lidi jsme chodili i o prázdninách, a to drtivá většina občanů ani nevnímala, že budou v říjnu volby. Takže jeden měsíc je úplně v pohodě na to, abychom s nimi mohli probrat detaily. Většina občanů sleduje politické dění nepřetržitě.

Ve Sněmovně jste prosazovala zejména témata týkající se dětí a jejich bezpečnosti, například dětský certifikát. Budete na to chtít navázat?

Určitě, je to oblast, ve které bych ráda pokračovala, a to právě v oblasti domácího a sexuálního násilí. Ráda bych se věnovala i řešení digitálních závislostí, což je hodně aktuální téma, které řeší řada rodičů i učitelů. Ráda bych navázala na práci z předchozích čtyř let, myslím, že se nám podařilo prosadit všechny věci, které jsme si na začátku volebního období vytyčili, což je opravdu velký úspěch.

Máte už něco konkrétního v plánu, co byste chtěla prosadit?

Chtěla bych otevřít téma promlčení u násilných trestných činů a především u znásilnění. Pak chci řešit digitální závislosti. A násilí v kyberprostoru, k tomu jsme se úplně nedostali. Sice v novele trestního zákoníku je nově postihování deep fake pornografie, ale tohle téma není ani zdaleka vyřešeno a je velký prostor pro zlepšení. 

Stejně jako u postavení obětí v rámci trestních řízení. Tam také musíme posílit důvěru obětí násilných činů v systém, aby byly ochotny je nahlašovat. Protože jenom tak dochází k tomu, že jsou pachatelé odhaleni a usvědčeni. Třeba právě v oblasti sexuálního násilí na dětech budeme moci vystavovat dětský certifikát pouze těm, kteří budou usvědčeni - takže je strašně důležité, aby ti, kterých se to dotklo, šli se svými příběhy ven, aby ti lidé už nemohli ubližovat dál dalším dětem.

A bude dětský certifikát cílit i na činy v minulosti?

Ano, ale musí být ten člověk odsouzený. Když oběť nenajde sílu nebo má jakékoliv obavy ze systému, že jí nikdo neuvěří, a nepůjde se svým příběhem ven, tak pak velmi těžko ochráníme děti a společnost před těmito lidmi, když nemáme pravomocný rozsudek, o tom, že něco spáchali. A když víme o tom, že jen zlomek obětí trestné činnosti to nahlásí, u znásilnění je to 14 procent, tak to je strašně málo. 

Co se s tím dá dělat? 

Začíná to u toho, když se člověk rozhodne podat trestní oznámení. Když mluvíte s organizacemi, které se věnují obětem, tak vám řeknou, že existuje velký rozdíl mezi jednotlivými služebnami v přístupu k obětem, které přijdou nahlásit trestný čin. U toho bychom se měli snažit sjednotit praxi, aby byli policisté opravdu proškolení a nedocházelo k bagatelizování spáchaných skutků, k viktimizaci obětí, to znamená, aby je netraumatizoval zážitek, kdy jdou podat trestní oznámení a aby k tomu nedocházelo ani během soudního líčení. Tam je potřeba spolu se soudci otevřít téma jejich povinného vzdělávání, především tedy u těchto oblastí, jako jsou násilné trestné činy, sexualizované trestné činy i rodinněprávní spory.

Školení soudců by mělo začít od ledna, ne?

Ano, ale v úplně omezené míře. Je to úplný základ, určitě bychom v tom měli pokročit. Soudci bohužel nebyli přizváni k řešení povinného vzdělávání. A myslím si, že by u toho měli být a měli bychom to nastavit efektivně.

Na potřebu školení ukázal i nedávný případ, kdy vrchní soud na základě nové legislativy překvalifikoval sexuální znásilnění dítěte na sexuální útok a pachatel dostal podmínku. Co s tím, aby se to nedělo? 

Je potřeba o tom neustále mluvit, vzdělávat. Když se stane nějaký excesivní rozsudek, tak je potřeba, aby se proti němu ministr ohradil, když má možnost podat stížnost. Aby tato témata zvedla média, protože to je opravdu hrozně důležité.  Ale abychom nebyli jenom pesimističtí, myslím si, že v téhle oblasti už došlo k posunu. Určitě máme ještě obrovské rezervy, ale myslím si, že vnímání této problematiky se hodně zlepšilo.

A nemáte ambici na nějaký vládní post? 

Tuhle ambici určitě nemám. Uvidíme, kam mě cesty přivedou a kde budu pro hnutí prospěšná. Nechávám to plně otevřené.

Šetřete svůj čas. Odebírejte naše ranní a večerní newslettery. Zdarma.

Více z Publica

Šetřete svůj čas.
Odebírejte náš newsletter.
© Publico 2025

Vyhledávejte na Publiku