Herzmann pro Publico: Vládní strany potřebují poslat Stačilo! a Motoristy pod 5 procent

Kdybyste měl zhodnotit dosavadní kampaň, kdy většina stran zvolila negativní a polarizující styl, co byste řekl?

Mám pocit, že ta kampaň je poměrně málo politická a hodně marketingová nebo emoční. Platí to pro všechny strany, ale našel bych velké rozdíly v tom, jak chytrá a sofistikovaná ta kampaň je a jak dobře cílí na cílovou skupinu. Že půjde o kampaň spíš negativní a hodně emotivní, jsem čekal. 

Ukazuje se, že racionální momenty hrají roli ve vytváření dlouhodobých preferencí. A vlastně jsou základem pro tvorbu tvrdých jader. Ale v kampani se nejvíc hraje o málo rozhodnuté nebo úplně nerozhodnuté voliče. A u nich racionální záležitosti a podrobnosti volebních programů hrají velmi malou roli. Kampaně tohle reflektují a podle toho se v zásadě řídí.

Koalice Spolu má sice pevné jádro, ale minule se jí podařilo zmobilizovat více voličů. Ti jsou teď zklamaní a neví, jestli ji chtějí volit, když od Petra Fialy (ODS) slyší pořád jen Antibabiš. Neškodí si tím Spolu?

Nepovažuji kampaň Spolu za podařenou a musím říct, že nepovažuji za podařené ani vystupování pana premiéra. Jestli je to záměr a v tom úplném závěru přijde ještě něco jiného, to nevím, ale nemůžu to vyloučit, protože Spolu od samého začátku kampaně hovoří o tom, že její největší úspěch v roce 2021 vznikl v posledním předvolebním týdnu. Ale to, co předvádí zatím, je odsouzeno k neúspěchu.

Aby koalice Spolu měla opravdu úspěch, potřebovala by na poslední chvíli velkou mobilizaci potenciálních příznivců. A mám pocit, že kampaň to alespoň zatím nepřinesla.

Kdo má za vás naopak nejlepší kampaň?

Vidím několik velice dobrých kampaní a každá je úplně jiná. Určitě to platí o ANO. Jeho kampaň je postavená tak, že v krajích zdůrazňuje různé aspekty, snaží se přiblížit nejrůznějšímu typu svých příznivců a být taková volnější, aby mohla komunikovat i s nejmladší generací. 

Hnutí ANO vybudovalo voličskou základnu daleko větší, než mělo v roce 2021, a to souvisí s mnoha prvky kampaně. Viděli jsme pana Babiše v roláku, pana Havlíčka ve volnočasovém oblečení se psem atd. Takže si myslím, že ANO má jednu z těch kampaní, které z marketingového hlediska lze považovat za velmi dobré.

Kdo jsou ti další?

Druhou takovou kampaň vidím u Pirátů, kteří se poučili zejména z voleb do Evropského parlamentu, které pro ně nedopadly tak, jak se očekávalo. Komunikují zajímavě, dobře rozumí cílové skupině, ke které hovoří, a potlačili ekologická témata. Očekával jsem, že ta budou silná, protože kandidují společně se Zelenými. Ale není tomu tak a kampaň je dobře zaměřená na cílovou skupinu lidí někde na pomezí, kteří buď skutečně volili koalici PirStan v roce 2021, anebo o tom aspoň uvažovali. A i osobní výkon pana Hřiba v debatách byl lepší, než jsem očekával.

Třetí kampaň, která mi připadá, že je velice dobře z marketingového hlediska pojatá, je kampaň Stačilo!. Ta je hodně postavená na paní Konečné a cílí velice přesně na skupinu, která by mohla hnutí volit. Zatlačila do pozadí všechno, co by mělo připomínat třešně a komunisty, a stal se z toho imagově výrazně jiný subjekt. Skalní komunisté vědí, že tam je komunistická strana, ti budou volit v každém případě, ale hnutí to pomáhá k tomu, aby získalo hlasy i levicově orientovaných nekomunistických voličů.

K tomu pomohlo i spojení se SOCDEM?

Rozhodně to byla ukázka síly. Stačilo! tímto spojením nezískalo celý elektorát Sociální demokracie, možná část bývalých voličů SOCDEM bude volit ANO a část nebude volit nikoho, ale rozhodně tím část získali. A hlavně ukázali svoji dominanci na krajní levici. Vedle nich a ANO nic jiného není. A to je pro ně důležité.

Mezi podařenými kampaněmi jste nezmínil SPD, STAN a Motoristy. Tam vidíte, že to nebylo to pravé?

U STAN si myslím, že měli mnoho dobrých nápadů, ale kampaň jako celek se zatím moc nedařila. Pokud jde o SPD, tam nejvýznamnějším krokem bylo vytvoření té poměrně široké platformy čtyř stran. Od té doby už mi připadalo, že kampaň jela setrvačností. Nevidím tam nové prvky ani snahu oslovit nějakou další významnou skupinu. Jako kdyby rezignovali na odebírání hlasů hnutí ANO. A mám pocit, že se uspokojili s tou úrovní, na které se pohybují, a mají pocit, že zřejmě už bez nich sestavit vládní koalici nepůjde.

Pokud jde o Motoristy, to je docela zajímavá záležitost. Kampaň nedosahuje takových dimenzí jako u Spolu nebo ANO a není tak sofistikovaná, ale hanit bych ji nechtěl. Připadá mi zajímavé, že je pojatá jako maratonský běh. Jejich úspěch ve volbách záleží hodně na tom, jaká bude volební účast, jestli nedojde k naředění jejich hlasů. Ale že bych na té kampani viděl něco, co bych extrémně vyzvedl, to si netroufám říct.

Předseda STAN Vít Rakušan se nyní snaží oslovit voliče tím, že říká, aby volili některou ze stran vládního bloku, nemusí to být přímo Starostové. Není zvláštní mobilizovat voliče svých soupeřů?

Je to zvláštní ve světle toho, že než začal s touto rétorikou, mluvil o sobě jako o potenciálním premiérovi. A vzápětí přišel s tou stojedničkovou kampaní. Jinak je to úvaha racionální, protože STAN nemá předpoklady k tomu, aby v těchto volbách vyhrál. A když nedostanou tyto strany dohromady tu „101“, skončí STAN v opozici, jako kdyby tuto kampaň nevedl. Je to zajímavý kalkul, ale není to moc přirozená záležitost.

A může to zabrat na nerozhodnuté voliče?

Ano, část z nich na to může slyšet. Ale velmi těžko to bude tak velká část, aby to zvrátilo výsledek voleb. Jediná šance bývalé a možná budoucí vládní koalice Spolu, STAN, Piráti je, že by se jim podařilo zvednout volební účast natolik, že by naředili elektorát Motoristů s Stačilo! a tyto dva subjekty by „vystrčili“ ze Sněmovny. Tedy poslali by je pod pět procent. Ale to by znamenalo volební účast až někde kolem 70 procent, což považuji za velmi málo pravděpodobné.

Jakou očekáváte volební účast?

Bude o něco nižší než v roce 2021, ale ne pod 60 %. Kdybych měl vystřelit svůj nevědecký tip, tak bych řekl 63 % Jestliže bude účast někde extrémně jiná než v roce 2021, může se stát, že rozpočítávání mandátů přinese nějakou jinou situaci, ale to nečekám. V Karlovarském kraji prostě bude potřeba nějakých 11 % na zisk mandátu, zatímco v Praze by mělo stačit řádově 3,5 %. A jsem strašně zvědav na Stačilo! v Praze, jestli tady těch 3,5 % bude mít a bude mít mandát. Druhá věc je, jak to u něj bude s kroužkováním v Praze.

Vy si nemyslíte, že to Jana Maláčová zvládne?

Myslím si, že paní Maláčová mandát mít nebude. Úplně nevěřím, že Stačilo! v Praze bude mít dost hlasů, aby vůbec mělo mandát. A za druhé, jsem téměř přesvědčen, že paní Prokšanová bude mít víc preferenčních hlasů.

Pokud se Stačilo! nebo Motoristé dostanou do Sněmovny, budou právě tyto strany tím, kdo změní tu hru, kdo to vše nejvíce ovlivní?

To ode mě chcete něco, co bych mohl vidět snad jen v křišťálové kouli. Základní otázkou je, jestli hnutí ANO – a nepochybuji o tom, že volby vyhraje, to by se muselo stát něco nečekaného – napne svoje úsilí k tomu, aby vytvořilo komplexně opoziční vládní uskupení. A nejde jen o to, kdo sedí ve vládě, ale kdo ji podporuje. 

Podle jednoho z průzkumů je nejžádanější v uvozovkách jednobarevná vláda ANO. Tu si umím představit s něčí podporou. Toho někoho je možné hledat buď na půdorysu současné opozice – ať už parlamentní, nebo neparlamentní –, anebo přes hranici v podobě nějaké velké koalice nebo čehosi, jako byla opoziční smlouva.

Tím narážíte na spekulace, že by se ANO mohlo domluvit se STAN?

Buď se STAN, nebo s ODS. Teoreticky je tady tahle možnost a umím si představit argumenty typu: nechceme vládu závislou na někom, kdo chce vystupovat z NATO a z Evropské unie, a tak dál. Jestliže ANO půjde cestou, že postaví opoziční uskupení, pak mohou Stačilo! a Motoristé hrát velkou roli. Záleží na tom, kolik hlasů získají. Kdyby v součtu dostali víc než Tomio Okamura, bude SPD tahat za krátký konec.

ANO má velkou podporu v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji, to asi nepřekvapí. Ale co je pro vás překvapivé v jednotlivých krajských průzkumech?

Jak malý je rozdíl v Praze. Ale jinak si myslím, že tam žádná zásadní překvapení nejsou. Nesmíme zapomenout, že kromě celostátní politiky tady je i ta místní a ANO je ve vedení řady krajů, má hejtmany. Lidé to vidí a vlastně si to přenášejí na celostátní úroveň.

Když se na to podíváme socioekonomicky, ANO má největší podporu v příhraničí. Nechci říkat, že jde přímo o Sudety. Ale čím to je? Vždyť v Moravskoslezském kraji svého času kandidoval Václav Klaus, tak co se změnilo za těch 30 let?

Ten posun je dán tím, že značná část obyvatelstva těchto oblastí je zklamaná z toho, že jejich život se neposunul o tolik k lepšímu jako v metropoli. Je tam rozčarování a lidé hledají někoho, koho považují za zástupce svých zájmů. I v tuto chvíli to nalézají u tří subjektů: ANO, SPD a Stačilo!. Ale máme tady i tzv. vnitřní periferie, jako je třeba Rakovnicko. A myslím si, že tam to také ve výsledcích voleb uvidíme.

Zastavím se na jihu Čech i Moravy. V obou jsou výrazní a úspěšní hejtmani, Martin Kuba a Jan Grolich. A i když tam je populární hejtman z vládního uskupení, v kraji vede podle modelů ANO. Čím to je? Jde snad o absenci výrazné krajské osobnosti na kandidátce?

Není to rozhodně jenom to, je to celkovou situací v kraji. Ač oba kraje začínají na jihu, jejich politická a psychologická situace je výrazně odlišná. V Jihočeském se panu Kubovi podařilo vybudovat extrémně silnou pozici ODS, ale ta „jeho“ ODS je v poměrně kritickém vztahu k ODS jako celku a ve velmi kritickém vztahu ke koalici Spolu. Kraj je úspěšný, hejtman je úspěšný, ale vlastně tenhle úspěch nepracuje ve prospěch tohoto typu kandidatury a ani ve prospěch Petra Fialy.

U Jihomoravského kraje si myslím, že je situace jiná. Ten kraj je sociálně i demograficky hodně nesourodý. Brno a Blansko jsou úplně jiné světy. Stojí tam proti sobě koalice Spolu, jež se může opírat o pana Grolicha jako úspěšného hejtmana, a ANO, které reprezentuje paní Schillerová. Velice aktivní člověk, jenž vede velmi silnou kampaň, zejména na sociálních sítích, ale i tu osobní. A Spolu tam tak výraznou místní tvář nemá. To se projevuje v nedostatečném úspěchu kampaně. Protikladem k tomu, co říkám, by mohlo být, že tam kandiduje Petr Fiala a je místní.

Doplňují ho Petr Hladík a Vlastimil Válek.

Petr Hladík je možná trošku jiná kapitola, ale Petr Fiala není vnímán jako místní, ale jako někdo, kdo odešel do Prahy a dělá politiku, která se v Brně nebo v Jihomoravském kraji místním odcizila. A pokud jde o pana Válka, kritika vůči českému zdravotnictví je paušální. On jako osobnost opravdu nemá ten nejlepší potenciál získávat voličské hlasy.

Ale na jihu Čech je jedničkou za ANO Adam Vojtěch, covidový ministr zdravotnictví. To už lidé zapomněli?

Ne, oni mu to nekladou za vinu. Samozřejmě někdo ano, ale není to tak paušální jako u Válka. Ví se, že musel opustit svou pozici, ale že se do ní nakonec vrátil. Adam Vojtěch je velmi populární osobnost, způsob jeho vystupování velmi dobře pasuje do volební kampaně. U pana profesora Válka je ten způsob sebeprezentace dost podobný tomu, jak se prezentuje pan premiér Fiala, také profesor, prostě to nebere za srdce. A jak říkám, jeho ministrování na zdravotnictví není vnímáno nijak zvlášť příznivě.

Máme tady čtyři velké kraje, kde se říká, že se rozhoduje o volbách: Prahu, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský. Dá se některý z nich označit americkým termínem swing state, tedy stát, kde je tradičně vyrovnaná podpora voličů a volby jsou tam vždy těsné?

Já začnu odjinud. Hodně se o těch čtyřech krajích mluví. Určitě je důležité se na ně zaměřovat, protože se tam rozděluje přibližně polovina mandátů. Ale někdy se zapomíná, že existuje i ta druhá polovina, která se rozděluje v ostatních krajích.

Swing state v americkém smyslu slova? Tady u nás těžko hodnotit, protože nemáme tak dlouhou časovou řadu kandidatury stejných uskupení. Asi to není Praha, Moravskoslezský ani Středočeský kraj. Kdybych to měl u některého kraje připustit, byl by to Jihomoravský. Ale úplně to, co známe ze Spojených států, si myslím, že tu nemáme.

Ve kterém kraji očekáváte nejtěsnější souboj? 

Na jižní Moravě. Tam si myslím, že rozdíl může být v řádu 2 až 3 procentních bodů mezi Spolu a ANO. V Praze by muselo ANO udělat malý zázrak, aby se přiblížilo takhle těsně ke Spolu.