V Česku jezdí druhá nejstarší auta v Evropě, hůř je na tom už jen Řecko
Průměrný věk osobních aut v Česku neustále roste. V polovině letošního roku už dosáhl 16,6 roku. Takové číslo patří k nejvyšším v Evropě.
🚩 Proč je to důležité: Předpokládalo se, že s růstem životní úrovně začne vozový park v Česku mládnout. V posledních letech je tomu ale naopak, automobily dál stárnou a změna se nerýsuje. Ve zbytku Evropy je situace podobná.
➡️ Co se stalo: Česko má druhý nejstarší vozový park v Evropské unii. Ukazují to data ACEA, Evropské asociace výrobců automobilů zveřejněná v aktuální ročence. Poslední srovnatelné údaje jsou zatím za rok 2023, tehdy v Česku u osobních vozů činilo průměrné stáří 16,2 roku. S více než ročním náskokem vede Řecko (17,5 roku), třetí je Rumunsko s 15,4 roku.
Že by se na tomto pořadí za poslední rok a půl cokoliv změnilo, je nepravděpodobné. V žebříčku ale chybí data za Bulharsko, které průměrný věk vozidel nezveřejňuje. Země uvádí pouze věkové složení vozového parku.
Loni mělo být 70 procent vozů v zemi starších 15 let, údaje z roku 2023 pak hovoří o tom, že 40 procent vozů je starších 20 let. Průměr by tudíž měl být vyšší než v Česku, které by se tím pádem dostalo až na třetí příčku.
Ani u dalších typů vozidel na tom Česko není z pohledu průměrného stáří lichotivě. Dodávky patří k šesti nejhorším v Unii. V této kategorii je znát i to, že starší užitkové vozy jsou kromě Balkánu a Česka běžné i v jižní Evropě.
Nákladní vozy má Česko v průměru nejstarší po Řecku a Itálii. Autobusy jsou pak čtvrté nejstarší po Řecku, Rumunsku a Polsku.
Stárnutí vozového parku v Česku je poměrně výrazné. Před zhruba 15 lety šlo o dvanáct let, před deseti roky už o 14 let a před pěti lety o 15 let. Se stávajícími 16,6 roku zdaleka není konec růstu. Prodej nových aut stále nestačí na to, aby se vývoj zvrátil.
V průměru nejmladší vozy má Lucembursko (8 let), Dánsko a Belgie (necelých 10 let).
🔎 Kontext: Data o průměrném stáří vozidel neříkají nic o tom, jaká auta skutečně jezdí na silnicích. Obecně platí, že nejvíce jezdí řidiči, kteří si kupují nové či zánovní vozy, a naopak, že starší vozy mají často nulové či jen velmi malé nájezdy.
Česko znevýhodňuje i to, že v registru jsou stále evidována vozidla, která už reálně neexistují nebo jsou zcela nepojízdná. Vlastníci nemají žádnou motivaci, aby je nechali vymazat, zvláště pokud mají registrační značky v takzvaném depozitu. Výhodu mají naopak země, které se snaží, aby registr odpovídal skutečnému stavu vozidel na silnicích.
Průměrné stáří osobních aut v Evropské unii poslední roky roste. V roce 2023 dosáhlo 12,5 roku, přitom před dekádou šlo zhruba o 11 let.
V západní Evropě šlo ještě v devadesátých letech o průměr kolem sedmi let. V osmdesátých letech dokonce kolem šesti roků. V těch nejbohatších zemích, například v Lucembursku, bylo tehdy průměrné stáří osobních aut podle údajů Eurostatu dokonce jen mírně nad tři roky.
Není jasné, do jaké míry to bylo dostupností nových aut a do jaké míry jejich životností a spolehlivostí, kterou tehdy ještě výrazně ovlivňovala koroze. To mohlo motivovat řidiče k brzkému nákupu nového vozu.
Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) navrhuje, že by rychlejší obnova evropského vozového parku pomohla ke snižování emisí skleníkových plynů.
Automobilky ale mají problém s tím, že prodeje nových vozů klesají. Regulace je navíc tlačí k co nejvyššímu podílu elektromobilů na celkových prodejích. Ekologické požadavky pak prodražují malé, a tedy i ty nejdostupnější vozy.
