Japonský boom. Východní císařství je český cestovatelský hit, důvodů je několik
Do Země vycházejícího Slunce míří čím dál víc českých turistů. Ačkoli statistický úřad data o jejich výjezdech do Japonska nesleduje, nebývalý zájem o tyto cesty potvrzuje zvýšený prodej letenek i Česko-japonská společnost.
🚩 Proč je to důležité: Češi mění cestovatelské návyky. Japonsko ovšem začíná čelit overturismu, kvůli kterému může opět začít zdražovat, zavádět poplatky či zakazovat do některých míst vstup.
➡️ Co se stalo: Ostrovní císařství se mezi českými cestovateli v posledních letech stalo vysoce žádanou destinací. „Do Japonska mířili turisté ve zvýšeném množství už loni, a to jak skupinové výpravy, tak i individuálně,“ uvedl Josef Trejbal, ředitel portálu Letuška.cz s tím, že zájem letos ještě dál roste.
Od začátku roku se meziročně prodalo letenek o 30 procent víc. Světová výstava Expo v japonské Ósace má ale na tomto nárůstu jen částečný podíl.
Roli hrají ještě další faktory. V nabídce leteckých společností přibyla nová dálková spojení, jejichž vzájemná konkurence tlačí ceny letenek dolů. Přímo se létá na Tchaj-wan, do Pekingu či Soulu, odkud navazují spoje do Tokia, Ósaky a dalších japonských destinací.
Pobyt v Japonsku navíc už není pro Čechy cenově nedostupný. Dlouhou dobu bylo možné dostat 100 jenů za 20 až 26 korun. Už dva roky je ale na stejnou částku potřeba pouze 16 korun, aktuálně dokonce 15,3 koruny. „Pokud uvážíme naopak naši inflaci, Japonsko pro nás v běžných nákladech na život zlevnilo o skoro 40 %,“ sdělil Ondřej Hýbl, předseda Česko-japonské společnosti.
Také on rostoucí zájem potvrdil: „Ještě asi nelze úplně hovořit o japonské horečce, nicméně kdo o Japonsko zájem měl, ale dosud jen sledoval filmy či četl literaturu, tak teď se tam chystá nebo možnosti cesty vážně zvažuje. Pozoruhodné ale je, že se lidé také stále více zajímají o jazykové kurzy a naše kulturní akce.“ Pro mnohé podle něj mohla být impulzem k cestě do Japonska třeba i filmová série Šógun, anime či Pokémoni.
Cestování do daleké exotiky s nesrozumitelným jazykem je nyní také snazší díky online rezervačním systémům hotelů i vstupů do památek, to vše v angličtině nebo dokonce v češtině, komunikaci a pobyt usnadňují překladače a navigace.
🏯 Kam Češi míří nejčastěji: Nejvíce tuzemských cestovatelů směřuje do Tokia, Ósaky, Kjóta, Nary, Hirošimy, Kanazawy. Jde o dobře dostupná města, která leží na trati superexpresů šinkansen. Podle Hýbla představují vše, co si pod slovem „Japonsko“ lze představit. Kulturu, tradice, chrámy, přírodu, poválečný „ekonomický zázrak“ v podobě Hirošimy, která povstala z popela, moderní Tokio i bláznivé „hlavní město jídla“ Ósaka.
„Protože přesun do Japonska trvá minimálně 15-20 hodin, čeští turisté tam jezdí v průměru na dva týdny včetně cesty. Pokud někdo jede třeba už potřetí, začne hledat hlubší zážitky a inspiraci,“ popsal Hýbl. Tito lidé vyrážejí zpravidla na venkov nebo na staré poutní cesty.
📢 Co kdo říká:
Ondřej Hýbl (Česko-japonská společnost): „Čím více je pro nás Japonsko dostupné, tím více je Česká republika pro Japonce drahá. Je pro ně zajímavá, obdivují třeba Muchu, sklo, české pivo a jídlo a nově třeba český baseball. Zájezdy jsou, ale zástupy japonských turistů, jak jsme je vídali kolem roku 2000, už asi potkávat nebudeme. Navíc, 80 % Japonců nevlastní cestovní pas.“
Obliba Japonska v průběhu historie
První vlna českého zájmu o Japonsko spadá ještě do konce 19. století. Inspirovalo se jím secesní umění, přineslo první překlady, romány i „žaponérie“. A také slovo „harakiri“ (označující rituální sebevraždu mečem), které se v češtině nečekaně dobře uchytilo.
Druhá světová válka a následné období socialismu cestovat do Japonska znemožnily. V 90. letech 20. století přichází druhá vlna, kdy se Japonsko opět těší v značné pozornosti Čechů, pro většinu lidí ale byla země finančně nedostupná.
To se začalo měnit již před pandemií covidu, ale poté, co Japonsko otevřelo hranice, je tento nárůst vidět nyní v extrémně silné třetí vlně.
🔎 Kontext: Zásadním japonským problémem je nyní overturismus, loni do této země přicestovalo rekordních 36 milionů turistů.
Přemírou návštěvníků trpí Kjóto, Nara, Kanazawa. Kjóto zvedá turistické poplatky za ubytování, v MHD se objevují letáčky, které ve více jazycích vyzývají turisty, aby nevyužívali autobusy MHD k cestování s kufry.
Byly popsány případy, kdy turisté pořádali hony na tanečnice a společnice maiko a geiko (u nás známé jako gejšy), aby si je vyfotografovali. Tyto umělkyně v Kjótu a Kanazawě večer přecházejí mezi čajovnami, kam se ale většinou cizinci nemají šanci dostat. Kjóto proto už do některých uliček vstup zakazuje.
