Místa na gymnáziích nestačí ani pro polovinu zájemců. Část politiků by je raději zrušila
Ve středu skončily přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, výsledky se uchazeči dozví za měsíc. Už teď je ale jasné, že uspěje jen zhruba polovina z nich. Více míst totiž není. Znovu se navíc diskutuje i tom, zda tento typ škol zachovávat.
🚩 Proč je to důležité: O zrušení víceletých gymnázií se mluví pravidelně. Nejblíže k tomu bylo před 25 lety, politici se na tom ale zatím nikdy neshodli.
➡️ Co se stalo: Budoucnost víceletých gymnázií rozděluje politické strany, stejně jako experty na školství. Část upozorňuje, že gymnázia posilují nerovnosti mezi žáky, a proto je vhodné je postupně zredukovat. Proti tomu stojí pohled, že gymnázia pomáhají rozvíjet nadané děti a rodiče by měli mít svobodu v tom, kde své dítě chtějí vzdělávat.
Potřebu zrušit šestiletá gymnázia a utlumit osmiletá vnímá bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. „Šestiletá gymnázia jsou reliktem,“ řekl nedávno pro Seznam Zprávy. Plaga povede kandidátku hnutí ve sněmovních volbách ve Středočeském kraji a rád by se po volbách znovu stal ministrem školství.
Opačně nad tím uvažuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS. Ten by raději z osmiletých gymnázii udělal šestiletá. „Podle platného dlouhodobého záměru je možné měnit osmiletá gymnázia na šestiletá už teď. V minulosti se to stalo třeba na jižní Moravě, kde se část osmiletých gymnázií takto překlopila,“ uvedl.
Podle Nantla by se tím vyřešil problém, kdy si žáci předčasně volí svou vzdělávací dráhu. A zároveň to vnímá jako politicky přijatelné řešení, na rozdíl od rušení gymnázií.
V přístupu ke gymnáziím se neshodnou ani jednotlivé kraje, které veřejné střední školy zřizují. Například Praha, kde bývá tradičně největší převis uchazečů oproti počtu míst, si v dlouhodobém plánu stanovila, že chce kapacity rozšiřovat. Což je ale opak záměru, který má ve svých strategiích nastavené Česko. Reálně však v Praze míst prakticky nepřibývá.
📢 Co kdo říká:
Miroslav Hřebecký, ředitel organizace EDUin: „Víceletá gymnázia nám podle dat pouze odfiltrují (ze základních škol) děti s lepším rodinným zázemím, ale kvalitou nepřevyšují základní školy. Žáci se v nich podle výzkumů výsledkově posunou stejně jako na základních školách.“
Jan Zeman, analytik z organizace PAQ Research: „Gymnázia v Česku vyzvedají žáky, které rodina podporuje ve vzdělávání nebo jim zaplatí přípravné kurzy.“
Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií, pro Seznam Zprávy: „Dlouhodobě říkám, že se nic nezmění. Zrušit víceletá gymnázia je politická sebevražda, jelikož veřejnost je žádá. Navíc spousta politiků své děti na víceletých gymnáziích má.“
Jan Břížďala (Piráti), bývalý radní pro školství na Vysočině: „Zadání musí přijít od státu. Nemůžeme se dostat do situace, kdy se jedna krajská samospráva rozhodne, že bude super progresivní a zruší si všechna víceletá gymnázia.“
🔎 Kontext: Zájem o víceletá gymnázia může podle expertů souviset i s nedůvěrou rodičů ve vzdělávání na druhém stupni základních škol či s obavou z přijímacích zkoušek v deváté třídě. Z loňského šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, jaký je postoj veřejnosti k víceletým gymnáziím, vyplynulo, že jejich fungování podporuje 62 procent dotázaných.
Víceletá gymnázia se znovu zavedla od roku 1990. O deset let později se poprvé zasazoval o jejich zrušení tehdejší ministr školství za ČSSD Eduard Zeman, ale neúspěšně. Návrh na jejich rušení se od té doby několikrát do politické diskuse vrátil.
