V sedmi letech do první třídy? Už jen s doporučením specialisty. Odkladů má ubýt
Odklad školní docházky dostává v Česku zhruba dvacet procent dětí, tedy každé páté. Podle zákonodárců je to moc. A navrhli soubor opatření. Novela by měla platit od září.
🚩 Proč je to důležité: Podle mezinárodních srovnání i dat České školní inspekce je Česko zemí s nejvyšší mírou odkladů školní docházky v Evropě. V EU je průměr 5 procent.
➡️ Co se stalo: Odklad školní docházky bude možný jen u dětí, kterým jejich zdravotní stav, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Minulý týden se na tom shodl sněmovní školský výbor.
Rodiče navíc škole budou muset doložit doporučení lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Doporučení od pediatrů stačit nebude.
V loňském školním roce nastoupilo do prvních tříd třicet tisíc sedmiletých a starších dětí, což je evropský rekord. U aktuálních zápisů, které začaly v dubnu, se očekává, že ze zhruba 147 tisíc dětí bude o odklad žádat asi 27 tisíc.
„Místo toho, abychom podpořili děti v individuálním rozvoji, necháváme je plošně v mateřských školách nebo přípravných třídách. Musíme se zaměřit na individualizaci výuky v prvních ročnících základních škol,“ upozornil šéf resortu školství Mikuláš Bek (STAN).
Část odborníků z oblasti vzdělávání si však myslí, že jde jen o zástupný problém. Za ten hlavní považují nedostatek míst ve školách a školkách. A ministerstvo se podle nich omezením odkladů snaží hlavně ušetřit.
📢 Co kdo řekl:
Mikuláš Bek (STAN), ministr školství: „Míra odkladů v České republice je extrémní a podle odborníků neodpovídá vzdělávacím potřebám dětí. Současný systém je z pohledu pedagogického nejméně efektivní cestou, jak podpořit jednotlivé děti při nástupu na základní školu.“
Alexandra Pavlátová, dětská psycholožka pro MF Dnes: „Jsem přesvědčená, že pokud dítě nastoupí nezralé do školy, tak si vlastně zadělává na neúspěšnou školní kariéru.“
Jan Zeman, analytik PAQ Research: „Celkové dopady na státní rozpočet při snížení podílu odkladů vychází ve všech scénářích a variantách pozitivně v rozmezí 0,7 až 4 miliardy korun za rok. Výpočty ukazují, že přínosy pro žactvo a trh práce by měly převážit negativní dopady školního neúspěchu. Dává proto smysl o regulaci odkladů uvažovat.“
🔎 Kontext: Podle průzkumu, který koncem března zveřejnil Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA), je podíl odkladů vyšší u rodin s nízkým příjmem. Ve více než dvou pětinách těchto rodin šly děti do školy později než v šesti letech. Roli může podle institutu hrát vyšší počet dětí v rodině i vzdělání rodičů.
Organizace PAQ Research spočítala, že omezení odkladů může přinést finance do státní kasy. Především proto, že žáci bez odkladu dříve nastoupí do práce. Zároveň se do zaměstnání rychleji vrátí i rodiče mladších dětí, pro které se zrušením odkladů uvolní místo ve školkách.
Novela chce také zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení pro žáky v první a druhé třídě. Rovněž by se měl posunout termín zápisu do 1. třídy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Na to naváže i posun zápisu do mateřských škol, a to z první poloviny května na 15. březen až 15. duben.
👀 Co sledovat v dalších dnech: Novela je nyní před třetím čtením, poslanci by o ní mohli hlasovat v polovině dubna. Pokud projde, měla by začít platit od září a změny by se měly zavádět postupně během tří let podle data narození dětí.
