Kupka pro Publico: Léto jsme naplánovali bez velkých uzavírek. D1 je ale kritické místo

Jak vnímáte kauzu daru a následnou dražbu bitcoinů ministerstvem spravedlnosti? Vysvětlení bývalého šéfa resortu Pavla Blažka vám stačí?

Ta kauza je nešťastná a zasahuje do volební kampaně. Demise Pavla Blažka musela nastat, bylo třeba vyvodit odpovědnost. Je něco jiného, pokud stát zabaví prostředky, které mohou být spojené s trestnou činností, nebo je přijme darem. Nemám důvod mu nevěřit, že ho k tomu vedly jen dobré úmysly. Ale ukazuje se, že postup byl problematický. Nastupující ministryně Eva Decroix slíbila, že resort připraví přehled kroků. A vnější analýza ukáže, co je potřeba udělat pro to, aby se takové věci nestávaly.

Byla to chyba jenom ministerstva spravedlnosti? Pavel Blažek se dopisem obrátil na svého kolegu z financí Zbyňka Stanjuru s žádostí o konzultaci, a ten s ním mluvil až po dvou měsících.

Podle informací, které mám, je to stěžejní věc ministerstva spravedlnosti. Odezva Zbyňka Stanjury byla jednoznačně negativní. Upozornil na závažná politická a etická rizika takové transakce.

Jak moc to může poškodit ODS, potažmo Spolu, čtyři měsíce před volbami?

Může, na druhou stranu bude důležité vyvrátit některé úmyslně přepjaté manipulace a výroky opozice. Například to, že by tenhle případ měl ukazovat na nějakou spojitost státu s mafií. Nebo že by měl znamenat praní špinavých peněz.

Cítíte podporu koaličních partnerů? Nebo jsou hodně naštvaní? Teď myslím KDU-ČSL a TOP 09.

Tohle není věc, kterou by způsobil někdo jiný než ministerstvo spravedlnosti a Pavel Blažek. V politice je to stejné jako v životě. V každé týmové disciplíně může jeden hráč přidělat mužstvu starosti a je na týmu, aby se s tím vypořádal. Ne, že bude hořekovat, ale že o to srdnatěji povede tu svoji hru. A já v tomto směru nemůžu reagovat jinak. Nejsem ten, kdo by měl poraženecké nálady.

Ale bavíte se s lidmi z KDU-ČSL a TOP 09. Jak moc jsou naštvaní? Cítíte, že dál podporují ODS a projekt koalice Spolu?

Byly problémy i v jiných politických stranách. Chyby může udělat každý a historicky je udělali i naši koaliční partneři. A je záležitostí elementárního nadhledu a vůle i v tomto případě nepřenechat zemi silám, které by ji táhly na Východ. To je dostatečně silná motivace, abychom byli schopni postupovat ruku v ruce dál a dobrat se co nejlepšího výsledku.

Je červen a Češi se tradičně chystají na různé uzavírky a opravy. Čeká nás i letos „dálniční peklo“?

Dálniční síť se daří rozvíjet, ale pořád máme úzké hrdlo v podobě D1. Pokud se na ní stane jakákoliv nehoda, vždy to znamená dlouhé kolony. Malovat to narůžovo a říct, že je vyhráno a léto bude bez komplikací, nejde. Na D1 máme u Brna rozšířený úsek mezi sjezdy na Vídeň a na Bratislavu, na podzim nás čeká zahájení další stavby: zkapacitnění křižovatky D1 a D2. 

Ale přes léto se tady dít nic nebude. Tak jsme směřovali i další plán kroků, aby léto bylo – pokud možno – bez velkých zásahů. Samozřejmě tam, kde se staví dlouhodobě, to přerušit nelze.

To je dálnice D1…

Ještě zmíním Šmejkalku, což je most pod Mirošovicemi na D1, který se rekonstruuje už rok. Podařilo se tam harmonogram upravit tak, aby se teprve po roce intenzivní práce na spodní stavbě nyní dostaly práce i nahoru na mostovku. Naposledy jsem tam jel před 14 dny v noci z neděle na pondělí a v jednu hodinu v noci se tam intenzivně pracovalo i za deště. To je taky změna, kterou se podařilo přinést. Nikdo nevěděl, že by tam ministr dopravy cestoval soukromě ze Slovenska do Prahy.

Co další dálnice a silnice?

Jedna z velkých změn, která určitě bude ovlivňovat dopravu v Plzni, je kruhová křižovatka u Makra. Na té se pracuje od jara a hotovo bude v srpnu, ale přinese to komplikace. Dobrou zprávou je, že i díky předchozím investicím, máme obchvat Českých Budějovic. Ve špičkách se cesta po D3 z Prahy na rakouskou hranici zrychlila o půl hodiny. 

Stejně tak se podařilo dostavbou zprovoznit velký úsek D55 a zjednodušit cestu ze severní Moravy na jižní Moravu. Další velké kroky se odehrají letos na konci roku, kdy se zprovozní obchvat Přerova. Tím pádem bude moravská část D1 dokončená. Otevře se také obchvat Vysokého Mýta.

A co dálnice, jejichž výstavba se řeší dlouhodobě? Třeba D11 k polským hranicím?

Tam se intenzivně staví a letos rozestavíme i poslední úsek.

Kdy přestane končit polská dálnice v poli na hranici?

Dohoda se zhotovitelem je, že první část u hranic bude dokončená a zprovozněná po Královec v příštím roce. Celý tah, včetně nové části mezi Jaroměří a Trutnovem, by měl být hotov v roce 2028.

A D52 od Brna k rakouským hranicím?

Tam čekám. Předpokládám, že do poloviny roku bychom měli mít EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí - pozn. red.), což bude obrovský krok pro dokončení dálnice. Zároveň u pevninských částí máme vykoupeno až 80 % pozemků. Rozeběhneme okamžitě další přípravné fáze: dovykoupení pozemků i přípravu projektové dokumentace. Nejsložitější bude průchod přes Novomlýnské nádrže. Ale na pevninské části je zcela reálné, že by se na konci roku 2027 mohlo začít stavět.

Říkal jste, že pokud vše půjde dobře, mohla by být páteřní dálniční síť hotová do roku 2033. Podaří se to splnit?

Pokud budeme pokračovat tímto tempem, tak to zvládneme. U chybějících částí jsme v pokročilé fázi přípravy či schvalování. To jsou kroky k tomu, aby tato země měla dokončenou dálniční síť a odstranila zásadní dluh. Ať už bude v roli ministra kdokoli, bude tomu muset věnovat velkou energii. Ale je to reálné.

Do roku 2033 se počítá i s tím, že bude hotový celý Pražský okruh?

Ano. Máme kladná stanoviska EIA pro celou severní část a postupujeme i v dohodě s obcemi k tomu, aby se co nejdříve mohlo začít stavět. Ať už se jedná o část mezi Ruzyní a Březiněvsí, nebo o poslední úsek, kde se podařilo vyřešit kolizi s rekonstrukcí čističky odpadních vod u Vinoře. 

Nevděčná role ministra dopravy je v tom, že jeho práce je většinou vidět až v dalších obdobích. Kolik toho připravil Martin Kupka pro své nástupce? 

Teď se pracuje na téměř 200 km dálničních staveb.

Mluvíte o přípravě, nebo o realizaci?

O těch, které už jsou v realizaci, ale budou se dokončovat v dalších letech.

A to jsou dálnice, které připravil Martin Kupka? Ne Dan Ťok a Karel Havlíček?

Některé z nich už ano. Karel Havlíček byl v roli ministra dva roky a podařilo se mu vytvořit představu, že všechno, co se v této zemi staví, připravil on. A handrkovat se o to, kdo postavil víc, je jako hra malých dětí na pískovišti. Nejvíc práce je logicky těsně před zahájením stavby. 

Některé stavby se začaly kreslit i před 20 lety a je potřeba zachovat kontinuitu. Nikdo nenapadá vizi dostavět dálniční síť v roce 2033 ani nezpochybňuje nutné zapojení PPP projektů, aby to Česko mohlo zvládnout ekonomicky.

Kde budou použity PPP projekty?

Finalizujeme soutěž poslední úsek D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí. V případě železnice jsme v pokročilé fázi výběru koncesionáře pro úsek mezi Veleslavínem a Letištěm Václava Havla. Zároveň se začalo pracovat na soutěžích na výstavbu vysokorychlostních tratí. 

Zároveň bychom brzy měli mít výstupy studie proveditelnosti pro další dálniční stavby. Nejprve proběhne zhodnocení, zda jsou úseky vhodné právě pro formu PPP. My jsme do tohoto osudí vložili tři velké dálniční stavby: dokončení D55 od Bzence po D2, středočeskou D3 a Pražský okruh. Troufnu si tvrdit, že nejméně dvě z těch staveb by měly být vhodné pro realizaci formou PPP.

Když už jste se dotkl železnice, začíná první etapa výstavby vysokorychlostní tratě mezi Ostravou a Přerovem. Bude zde ale omezená rychlost na 320 km/h. Proč tomu tak je? Třeba v Japonsku jezdí vlaky o dost rychleji.

Vycházelo to z předchozích studií, které vyhodnocovaly, jak časté tu mají být terminály. Potřebujete nastavit rychlost a četnost terminálů tak, aby tratě měly očekávaný přínos, to znamená navázat na vysokorychlostní ramena regionální spoje a urychlovat je. Ukázalo se, že rychlost 320 km/h pro vysokorychlostní sítě je tou nejvhodnější variantou. I na mapě rychlých spojení zůstanou úseky, které budou dvousetkilometrové.

Které to budou?

Třeba Krušnohorský tunel, kde nutně potřebujeme spojit vysokorychlostní i nákladní železnice. V tuhle chvíli máme pro svého nejsilnějšího obchodního partnera – Německo – k dispozici jenom jedno kapacitní železniční spojení. A to je údolí Labe. Pokládám za správné rozhodnutí, že Krušnohorský tunel posílí i spojení pro nákladní dopravu. 

Totéž platí pro Středohorský tunel, který bude koncipovaný také na dvousetkilometrovou rychlost a převede jak nákladní, tak osobní dopravu. Další úsek je mezi Kojetínem a Nezamyslicemi a do budoucna pamatujeme na to, že by vznikla i vysokorychlostní trať jako bypass jižně od Brna směrem na Přerov.

Problém s kapacitou ale má spousta úseků železnice.

Vlastně všechny tratě v blízkosti větších měst praskají ve švech. V Praze nás čeká extrémně složitá dohoda o jízdních řádech, kdy regionální objednatelé, tedy Praha a Středočeský kraj, chtějí další a další spoje a už nemáme kapacitu na to všechny požadavky uspokojit. 

Do toho by rádi posílili i soukromí dopravci a navrhují další nové spoje. Bude třeba nalézt kompromis, kdy se například spojí vlaky do větších souprav a spoje budou méně četné. Mimochodem na koridorových tratích už osobní vlaky jezdí v intervalu, se kterým si nezadají tramvaje.

Když jste zmínil tramvaje, tak fungují mezi Libercem a Jabloncem, mezi Mostem a Litvínovem. Neřešili jste třeba s Prahou, že by se rozšířila tramvajová síť v prstenci kolem hlavního města?

Pracuje se na tom, je to společný projekt Prahy a Středočeského kraje. Významným posunem je prodloužení tramvajové trati do Zdib. Je to snaha zajistit lidem dopravu bez zácp, po vyhrazené kolejové cestě. A jsou tu i další projekty, třeba tramvaj do Jesenice.

Dokážete si představit, že byste jel domů do Líbeznice tramvají?

Moc dobře si to dovedu představit a docela se na to těším.