Čtyři příběhy z praxe: Začít od nuly kvůli válce. Ukrajinky, které v Česku rozjely byznys
Měly domov, rodinu i práci. Ruská invaze na Ukrajinu je donutila odejít a v Česku začít znovu. Bez jazyka, často jen s dětmi po boku. Přesto se nevzdaly. Postupně tu vybudovaly nové zázemí i firmy. Shodují se, že důvěru Čechů není snadné získat, ale kvalita práce si ji nakonec vždy najde.
🚩 Proč je to důležité: Malé firmy tvoří 99 procent všech podnikatelských subjektů v Česku. Patří sem podniky s desítkami zaměstnanců, mikropodniky i živnostníci. V soukromém sektoru zajišťují přibližně 60 procent pracovních míst a vytvářejí významnou část přidané hodnoty.
➡️ Jaká je realita: Mezi podnikateli v Česku má stále silnější zastoupení i ukrajinská komunita. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je u nás registrováno více než 47 tisíc podnikatelů z Ukrajiny. Téměř polovina působí v Praze (přes 21 tisíc), další tisíce hlavně ve Středočeském, Jihomoravském, Plzeňském a Ústeckém kraji.
🔎 Čtyři příběhy:
➡️ Krejčovství z Charkova do Prahy
Už od dětství ji bavilo šít, ale vystudovala historii a sociální vědy. K šití se dostala až ve třiceti a v roce 2019 si otevřela krejčovství v Charkově se stabilní klientelou. Po třech letech ho musela kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavřít a odešla do Prahy. „Hned jsem tu začala pracovat jako krejčová v jednom pražském krejčovství,“ vzpomíná Tetiana Kharchenko. Zpočátku doufala, že se brzy vrátí, ale návrat nebyl možný. V létě 2023 si proto pronajala menší prostor ve Vršovicích a otevřela vlastní salon By Personal Tailor.
Od začátku cílila na českou komunitu, i proto si vede sociální sítě v češtině. „Spolupracuji s českými influencery a módními obchody, což mi zajistilo většinu klientely z Česka.“ Do jejího salonu ale chodí i Ukrajinci a zahraniční zákazníci. Jednou ušila kostýmy pro první dámu Mozambiku.
Rozdíl mezi podnikáním na Ukrajině a v Česku nevnímá. „Práce je tvrdá všude stejně,“ říká. Na začátku bojovala s jazykem, ale začala se učit česky. „Nejdůležitější bylo vybudovat nové kontakty a dát o sobě vědět.“ Věří, že když se práce dělá kvalitně, je jedno, kdo ji poskytuje. „Nebála jsem se, že nebudu mít české zákazníky.“
Češi jsou podle ní jiní v poptávce. „Na Ukrajině jsme šili více kostýmky, šaty na každý den a kabáty. Tady lidé častěji hledají společenské a svatební šaty,“ říká žena, která do práce dává veškerý čas i energii. Do budoucna chce své služby rozšířit. „Chci se více zaměřit na český trh a tvořit své vlastní kolekce. Pohrávám si také s myšlenkou poskytovat kurzy šití,“ plánuje.
➡️ Podnikání je svoboda
Více než deset let podnikala v Kyjevě. V roce 2022 se přestěhovala do Česka a hned začala hledat práci. Měla štěstí. Už za týden se stala součástí týmu World Radio v Praze, kde ocenili její předchozí novinářské zkušenosti. „Je to jen část toho, co umím a chci předávat. Přirozeně jsem proto snila i o vlastním projektu – lektorství veřejného vystupování a práce s hlasem,“ vzpomíná Nataliia Makhno, která dnes učí lidi komunikovat s jistotou a pracovat před kamerou, třeba při natáčení videí na TikTok nebo YouTube.
„Založit si vlastní podnikání v cizí zemi může být skvělou cestou pro mnoho odborníků, kteří se stali emigranty,“ říká. Sama v Česku začala kurzem češtiny a cíleně vyhledávala zkušenosti podnikatelů, kteří už podobnou cestou prošli. Do roka a půl od odchodu z domova rozjela vlastní firmu MegaOrator. Zatím se soustředí na nečesky mluvící klienty, ale doufá, že se to postupně změní. „Na Ukrajině jsem spolupracovala s ministry, politiky, podnikateli nebo známými video-bloggery a cítím, že mohu být užitečná i tady,“ dodává.
Za největší rozdíl považuje účetnictví. „V Česku je to mnohem jednodušší, přiznání se podává jen jednou ročně,“ srovnává. Česká společnost je podle ní vůči práci Ukrajincům vstřícná. „Když děláš svou práci na vysoké úrovni, zákazníci to ocení bez ohledu na národnost.“
➡️ Druhý start
Pochází z Doněcku a myšlenka založit si vlastní agenturu ji napadla během pandemie covidu. Odešla z IT firmy a v Kyjevě zkusila práci na volné noze v marketingu. Před válkou zaměstnávala čtyři lidi a vedla 11 projektů. V únoru 2022 práce ubylo a po příchodu do Prahy svou kyjevskou agenturu FeedBack Studio znovu vybudovala. Dnes má tým 25 lidí, funguje online z Česka i Ukrajiny a rozvíjí 45 českých i mezinárodních projektů.
„Když jsem se přestěhovala, rozhodla jsem se vytvořit online kurz pro Ukrajince za dostupnou cenu. Mnoho lidí tehdy přišlo o práci a kurz jim dal možnost začít. Pak se objevily další poptávky,“ vzpomíná Kseniia Konovalova. „Náročné bylo získat i loajalitu expatů, kteří tu podnikali dávno před námi,“ dodává.
Rozdíl mezi podnikáním v Česku a na Ukrajině vidí hlavně v trhu. „V ČR je menší a stabilnější, což umožňuje lepší plánování a dlouhodobou strategii. Na Ukrajině je větší a dynamičtější, ale méně předvídatelný.“
„Podnikáním buduji komunitu lidí, kteří sdílejí podobné hodnoty a zájmy. Vnímám to i jako svou osobní misi: přispívat k ukrajinské ekonomice vytvářením pracovních míst a podporou malých firem v jejich růstu,“ říká. Plánuje firmu dál rozšiřovat: „Spouštíme vzdělávací služby pro podnikatele na Ukrajině i v Evropě.“
➡️ Hra, která učí žít v nové zemi
Na zemědělské brigádě ve Velké Británii se anglicky Oksana Haptyanova nenaučila, ale zato od slovenských studentů pochytila slovenštinu. Když začala ruská invaze na Ukrajině a dostala možnost odejít do Polska nebo Česka se dvěma dcerami, hodilo se to.
Na Ukrajině působila ve zdravotnictví, nevládních organizacích i v technické podpoře. Má zkušenosti s projektovým managementem i vzděláváním. „Časem jsem pochopila, že právě vzdělávání mě baví nejvíc, proto jsem úplně změnila směr,“ říká. Absolvovala školení jako lektorka a v Česku na to navázala. Získala certifikát scrum mastera, zlepšila si češtinu a začala hledat práci. „Nebylo to ale tak úspěšné, jak bych si přála.“ Místo manuální práce proto zkusila vlastní podnikání.
„Ničemu jsem nerozuměla, nikdy jsem nepodnikala a vybrala jsem si začít v jedné z nejsložitějších zemí,“ říká. Oksana se spojila s ukrajinským vývojářem hry New Goal Makers, začala pořádat gamifikované tréninky a věnovat se koučování měkkých dovedností. Prvotní zájem ale opadl a nacházet nové zákazníky se nedařilo. „Češi si důvěru budují velmi pomalu,“ vysvětluje.
Zapojila se do různých mentoringových projektů, prošla byznys akademií a účastnila se stovek networkingových akcí. Aby udržela finanční stabilitu a zároveň mohla podnikat dál, našla si zaměstnání na poloviční úvazek jako scrum master. Vedle toho hledá investory a podporuje ostatní s podobným osudem. „Vytvořila jsem hru Jako doma, která pomáhá rychlé integraci cizinců v Česku. Když se člověk rychleji integruje, může rozvíjet svůj talent, cítit se lépe, být efektivnější. A současně se při hře učí česky.“
👀 Co dál sledovat: Velký týden malých firem, který proběhne od 13. do 19. října, má za cíl upozornit na význam malých podniků pro českou ekonomiku a otevřít debatu o překážkách, s nimiž se denně potýkají. Iniciativa nabídne po celé republice akce, workshopy a konference zaměřené přímo na podnikatele a podnikatelky.
Článek vznikl v rámci spolupráce serveru Publico s iniciativou Velký týden malých firem
