Gavor pro Publico: Při blackoutu byl zřejmě fatální výpadek elektrárny

Byl výpadek proudu, který postihl část Česka, blackoutem v tom pravém slova smyslu? 

Záleží to na tom, jak to budete kategorizovat, přesná definice není. Já bych to nazýval spíš rozsáhlým výpadkem. Většinou hovoříme o blackoutech, které se dotýkají většího území a více lidí. Nedošlo ke zhroucení soustavy, nebylo nutné nastartovat zdroje ze tmy. Ale z hlediska milionů odběrných míst, která byla bez proudu, to dělení ztrácí smysl. Ty 2 až 4 hodiny jsou velice nepříjemné, a hlavně je nepříjemná nejistota, jak dlouho to potrvá. To způsobuje obavy a určitou paniku. 

Podle ČEPS byl na vině spadlý vodič. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že potřebuje vysvětlit, jak je možné, že jeden spadlý kabel vyřadí proud v půlce Česka. Jak je to tedy možné? 

Spadlý vodič nebo stožár nejsou zas tak neobvyklá příčina. To jsme už zažili, i když většinou na sítích nízkého napětí v důsledku nějaké vichřice. Ale nemělo by se to stávat, koneckonců ČEPS to přiznal. Soustava je navržená a provozovaná tak, aby platilo základní pravidlo N-1, že když je vyřazen jeden prvek, musí se dát bypassovat. A to se nestalo. 

Potom nastala kaskáda událostí. 

Ano, potom už to nebyla jedna příčina. Vypadl blok v Ledvicích, najednou se z toho stala deficitní oblast, kdy se při snaze přidat tam výkon z jiných oblastí přežhavila další linka, zhruba Orlík – střední Čechy a následně rozvodna Krasíkov. Takže to byly čtyři události. Ale teď je pozornost soustředěna na to, proč došlo k sekvenci těch tří následujících událostí. 

Je soustava v pořádku, nebo máme očekávat, že jejím opotřebováním bude k podobným událostem docházet častěji? 

Doufám, že je v dobrém stavu. Ale je fakt, že samostatné Česko bylo jednou z mála oblastí, kde se nikdy blackout nestal. Na nás je teď, aby to bylo spíš varování a poučení, aby se to nestávalo opakovaně. Jsou země, kde se to s určitou periodicitou stává. 

A dá se něco zlepšit do budoucna? 

Napadá mě trochu důslednější diagnostika. Vedení je přes 60 let staré, byť tam dochází k náhradám komponent. Už se používají drony při kontrolách, které jsou efektivnější. Ale nemůžete mít nepřetržitě pod kontrolou tisíce kilometrů vodičů. 

Jde si vytipovat kritické úseky, které jsou více namáhány. To zrovna linka V411 byla. Tento směr je silně vytížen a bude ještě silněji v budoucnu. Takže vytipovat si takové úseky, nasadit tam moderní technologie, ale to stejně není odpověď na otázku, proč spadlý drát vyřadil to ostatní. 

Je ten systém dostatečně robustní? 

Ano, ale vypadá to, že fatální koincidence byl výpadek Ledvic. Protože po něm se přetížily linky. Blok v Ledvicích je certifikován na docela úctyhodné změny výkonu a může z maxima 600 MW klesnout na 60 MW. Jenže ČEZ říká, že jim to rychle kleslo na nulu a potom zase narostlo na 150 MW. Rychlé střídání výkonu a frekvence blok nevydržel a došlo k odpojení. 

ČEPS se vyjádřil, že toto nezpochybňuje, ale že je otázka, jestli ochrany nemůžou být nastaveny trochu volněji. To může být další poučení. ČEPS by to určitě přivítal. Na druhé straně jsou zájmy provozovatelů zdrojů, protože obecně energetickým blokům nesvědčí, když se prudce mění výkon. Ale já bych řekl, že je tu ještě jedna věc, o které se moc nehovoří. 

Která to je? 

Každý provozovatel dálnice, přenosového vedení, plynovodu má nějaký plán údržby a vytipuje si období, kdy je vhodné ji provést z hlediska počasí i vytížení. V roce 2024 také sletěl vodič a neodstavily se Ledvice a nebyl blackout. Byla zkrátka jiná provozní konfigurace soustavy. 

Takže se ptám, jestli náhodou nebyla trošinku přepálená údržba a jestli nebylo odstaveno více linek, které mohly převzít funkci objízdných tras.

Někteří opoziční politici včetně Andreje Babiše (ANO) říkali, že za to může zelená energie z Německa, její nadvýroba a zelená politika Bruselu. Je to opravdu tak?

Přímý vliv to rozhodně nemělo. Nepřímý ano, mění se toky energií v Evropě. Takže někdo by mohl říct, že kdyby nebylo Green Dealu a Energiewende, neimportovali bychom zhruba 2000 MW z Německa, a naopak bychom tam lifrovali přebytek z našich elektráren. 

Také se obecně zvyšují nároky na řízení soustavy, do produkce se zapojují tisíce obnovitelných decentralizovaných zdrojů, a to všechno se může pokazit. Ale v určitých obdobích je ekonomicky výhodné importovat. Němci investovali stovky miliard do Energiewende a v některých obdobích pokrývají obnovitelné zdroje většinu výroby. Ve Španělsku to bylo 90 %, v Německu průměrně polovina. 

Jenom pro srovnání, kolik má Česko? 

Česko má teď v průměru v ročním vyjádření přes 15 procent. Z toho fotovoltaiky představují zhruba třetinu, druhá třetina je biomasa a bioplyn a zbytek převážně vodní zdroje, protože větrníků je u nás zatím velmi málo. Ale to jsme odbočili. 

Řešili jsme Německo. 

Ano, po vybudování fotovoltaiky nebo větrné elektrárny jsou proměnné náklady prakticky nulové. Takže když je na energetickém trhu přebytek, je výhodné ho importovat. V takových případech se odstavují zdroje, které vyžadují palivo. První bývá plyn, potom uhelné, a nakonec i jádro snižuje výkon, což pravověrným jaderníkům vadí. My budeme mít levnou jadernou elektřinu, aspoň tak doufáme, jenže problém je, že sluneční a větrná je z hlediska proměnných nákladů ještě levnější. A když se jí Němci potřebují zbavit, má ekonomický smysl posílit přenosové vedení. To je jedna z mála komparativních výhod, která Česku zbyla. Dobrá poloha i propojenost a robustní soustava. 

My už si elektřinu nedovedeme vyrobit nejlevněji v Evropě. Dlouho se nám to dařilo, protože jsme měli levné domácí uhlí, nebyly povolenky. To byly časy, kdy okolní státy kupovaly levnou českou elektřinu. 

Občas někdo navrhuje, že si veškerou elektřinu tady vyrobíme a sami spotřebujeme. To by mělo smysl, kdybychom byli opravdu nejlevnější, což teď neplatí. To bychom museli zrušit povolenky a dobagrovat uhlí. 

Dává potom smysl sázka na jádro? 

Tady nemáme žádnou komparativní nevýhodu. Když bude dodrženo 200 miliard na jeden blok v cenách roku 2024, a že to postavíme v roce 2036, budeme mít opravdu dobrou elektrárnu. Nebude mít sice tak nízké proměnné náklady jako větrníky, kterých už bude v té době všude kolem plno, ale bude to spolehlivý a dobře řiditelný zdroj, kde nemáme nějakou inherentní nevýhodu. Ale vůbec nejsem přesvědčen, že dokážeme rozpočet a dobu výstavby uhlídat.

To se bavíme o pátém bloku. Pak bude na řadě šestý blok Dukovan a Temelín. Do toho se budou utlumovat uhelné elektrárny. 

Tady je problém, že provozovatelé mohou říct: my je chceme odstavit v roce 2030 a ne později, jak chce vláda, protože máme ztrátu. V tom případě nastupuje Lex plyn, díky kterému se to zkrátka bude provozovat v režimu hrazení oprávněných nákladů.

Nevylučuji, že se tak stane a provozovatelé uhelných elektráren už vládu varovali. Naštěstí povolenky tak nevzrostly, ceny elektřiny tolik neklesly. Teď se ani nehovoří o roku 2026, ale uvidíme, co bude v roce 2027 a 2028. 

Velké téma jsou emisní povolenky. Nyní se řeší systém ETS 2, kdy Česko a další země žádají odklad. Mohl byste vysvětlit, proč písmena ETS mají spotřebitele zajímat? 

Jde o Emission Trading System, který reguluje emise. Vlastně je to odpustek za vypuštění jedné tuny CO2. My zhruba 20 let žijeme ve světě, kdy to zatěžuje ve stále větší míře velké znečišťovatele. A teď se blíží doba, kdy se to rozšíří i na nás. 

Kdybychom od počátku šli cestou spíš emisní daně než povolenky, bylo by to předvídatelnější a stabilnější. Nevýhoda povolenek je, že je to politická komodita a její množství jde měnit škrtnutím pera. To vnáší nestabilitu. 

Přinese to lidem zdražení energií? 

Problém je, že i v maloobchodě u nás, kde chceme stabilitu, najednou přijde komponenta, která bude lítat. A víc než plyn. Dodavatel bude muset na nějaké obchodní platformě, která ještě nefunguje, nakupovat povolenky. 

Evropská unie říká, že to bude 45 eur. Spekulanti na ICE a EEX už začali obchodovat, cena přesáhla 77 eur. A to se těžko přiznává. Už těch 45 eur je zhruba asi plus 230 korun na megawatthodinu pro plyn. Když si můžu koupit plyn pod tisíc korun, je to 20 % navíc, což není málo. A teď to může být dvojnásobek. 

Evropská unie chce do konce roku 2027 zastavit dovoz plynu z Ruska. Jak to celé vlastně dopadne na Evropu? 

Přestože se válka šíleně prodlužuje, nejsem zas tak velký pesimista, že by pokračovala přes roky 2026 a 2027. Konec bude s vysokou pravděpodobností doprovázen řadou ekonomických dohod. Když dojde k nějakému narovnání a ukončení konfliktu, potřeba odstřihnout se od Ruska přestane být akutní. 

Plně souhlasím s tím, že jsme získali nezávislost na ruských energiích. Úplně je zatím nenahrazujeme proto, že si Evropa zároveň hlídá konkurenceschopnost. Ruský plyn z velké části nahradil americký. Musíme si ale být vědomi, že USA je sice politický spojenec, ale bude to také náš hospodářský soupeř. 

Ale pro energetický byznys a pro stlačování cen jsou dodávky ruských energií docela výhodné a koneckonců je to i bič na Moskvu. Když už jste s někým na nule, už s ním nemáte o čem jednat. Takže nejsem příznivcem totálního odchodu od ruských energií, ale samozřejmě za předpokladu, že skončí válka.